Láska a jiná tajemství

10. Těžké čekání

Anna byla v zázemí u žiraf a byla hodně nervózní. Včera odvezla Danu do nemocnice a dnes jí čekala operace. Podle slov lékaře měla operace trvat přibližně dvě hodiny a ona měla jít na sál v devět, což bylo za pár minut. Ráno, když byla ještě na pokoji tak jí uklidňovala jak se těší, že po uzdravení už bude v pořádku a zbaví se těch neustálých bolestí. V práci byla spokojená a rozhodně se jí tu líbilo, jen Eliška si dneska všimla, že je nesoustředěná. Všichni věděli, že jde Dana dnes na operaci a řešili to i ráno v kantýně. Slyšela je z chodby a tak se nakonec rozhodla tam nejít, protože na to neměla sílu. Co jí překvapilo byl Adam, který se z kaytýny vracel a všiml si jí. Přes všechno co o něm kdo říká, se jí zeptal jestli je v pořádku a nepotřebuje něco. Poděkovala a odešla. On byl prostě záhada, ale jí to vlastně lákalo. S nikým se moc nebavil a i na obědě pokud jedl v kantýně sedával stranou od ostatních. Zároveň si všimla, že určitě pozorně poslouchá a tak ví přesně co se v zoo děje. Co jí bavilo byly jeho výměny názorů s Alenou, ta holka měla styl a rozhodně si nenechala nic líbit. Bylo vidět jak se mají rádi a to kamarádství jim hodně dává. Teď se v krájení jablek zarazila, protože už se zase málem řízla. V tom jí zazvonil telefon a ona po jeho konci věděla, že má před sebou těžké čekání.

Adam šel k žirafám za Anežkou, potřeboval od ní prostředek na roztoče, už byl v ordinaci, ale ona tam nebyla. U zázemí se zarazil, protože slyšel Annu telefonovat a konečně mu došlo, proč byla ráno u kantýny tak nervózní. "Dobře, děkuju sestřičko. Takže přibližně za dvě hodiny si zavolám, ano doktor to říkal, že se operace může protáhnout. Ještě jednou děkuji." Opatrně vešel a všiml si jak sebou Anna trhla. "Promiň, slyšel jsem to. Takže ty Danu znáš?" Anna věděla, že nemá cenu lhát a tak se opřela o stůl, aby to Adamovi mohla vysvětlit. Navíc si všimla, že ani není naštvaný. "Ano znám, byla moje vychovatelka v domově. Ona jediná při mě vždycky stála a je pro mě prostě teta." "Dokonce i děda si dělal starosti, že nebude mít pomoct po operaci a ona pořád říkala, že mít bude. Ona je moc fajn a ty jsi odešla z Prahy jen, aby jsi mohla být s ní?" "Původně to nechtěla, ale umluvila jsem jí, že je to tak správné. Ona při mě stála, když jsem jí nejvíc potřebovala a tohle je to nejmenší co můžu udělat já pro ní. Jen jsem to úplně nechtěla nikomu říkat, víš prostě tu být chvilku jen sama za sebe." Adam se na ní usmál, byl rád, že má Dana někoho jako Annu. Ta holka byla fajn, milá, pracovitá a rozhodně si dokázala vybuduvat skvělý život i přes to, že byla z dětského domova.

Anna sledovala Adama a byla ráda, že ho to nenaštvalo. "Naprosto to chápu, protože být sama za sebe je skvělý přístup. Možná a neber to zle, to řekni Elišce a Anežce, protože minimálně Anežka se chystá za Danou do nemocnice." " Jo já vím, slyšela jsem je o tom mluvit i s tvým dědou. Řeknu jim to asi zítra nebo ještě dnes až budu vědět, že je v pořádku." "Co jsi vlastně potřeboval?" "Prostředek na roztoče od Anežky, nám zase došel a Bob ho nevyzvedl." "Počkej máme je tu, jeden ti dám a Bob ještě žije?" Adam se začal smát, když to řekla a sledoval jak odešla pro přípravek. Bylo to zvláštní už párkrát ho viděla a slyšela na někoho vyjet, ale neděsilo jí to. "Tady a Anežce řeknu, že jsem ti ho dala." "Díky a jo zatím žije." Rozloučil se a odešel zpátky k sobě. Teď taky mnohem lépe chápal, proč Dana před odchodem říkala, že se o ní po operaci nikdo nemusí bát. Měla tu nejlepší podporu a Anna se o ní postará. On sám o rodiče tragicky přišel, ale ona je neměla vůbec a jedinou blízkou osobou jí je očividně právě Dana.

Anna si na chvilku sedla a přemýšlela o Adamovi. Za ty dva týdny si zvykla, že je na něj spoleh, ale občas měl nálady, které se měnily jako aktuální dubnové počasí. Všichni tu byli fajn až na Poláka, ale naštěstí ten si jí nevšímal. Taky se rozhodla, že má Adam pravdu a Anežce a Elišce pravdu řekne, koneckonců Dana jí to taky radila. Předevčírem jí málem doma načapal Lubor, přinesl Daně nový platový výměr na podpis. Bylo to vtipné jak si ti dva rozumí a Lubor by určitě nebyl proti, aby mezi nimi bylo něco víc. Jenže Dana prostě nechtěla vztah, chápala proč, ale zároveň se rozhodla, že až bude v pořádku tak si s ní o tom promluví. Celou dobu je poslouchala, protože byla na zahradě a slyšela je oknem. Včera večer, když byla v celém domě sama jí to přišlo strašně zvláštní. Bylo to moc prostoru a ona na to nebyla zvyklá. Malá garsonka co měla v Praze jí vyhovovala. Vlastně jí ke štěstí stačilo místo i když malinké kde je sama. Tak moc si vážila soukromí, protože v domově i na internátu ani jedno neměla. Vrátila se teď zpátky k práci a po obědě si pak s holkama promluví. Vlastně bylo zvláštní to říct Adamovi, ale on jí nesoudil a byl spíš rád, že se o Danu někdo postará. Ona tu opravdu byla oblíbená i podle toho co slyšela při jiných příležitostech.