67. Jsi můj osud

116 7 0
                                    

O pár měsíců později

Adam byl trochu nervózní, ale zároveň si uvědomoval, že dnešek je další úžasný den, který začal přesně před rokem. Tehdy ten den kdy ho Anna pozvala k sobě na oběd a oni začali tvořit pár. Láska a štěstí se během toho roku jen prohloubilo a zároveň se jejich svět rozrostl o velkou rodinu. Dnes byla zoo zavřená a tak všichni jejich kolegové tu mohli být s nimi. Byli tu jejich nejbližší přátelé, rodina a oni si tady dnes řeknou své ano. Vše už bylo připravené na obřad a už se jen čekalo na začátek. Podíval se na Danu s Luborem, v kočárku spala jejich holčička a oba byli tak šťastní. Před pár měsíci si řekli svoje ano i oni. Vzali se na malém obřadu ve vile a pak to oslavili i tady s kolegy. Jejich holčička dostala jméno Marie Anna a dělala jim samou radost. Zahlédl dědu, ten zářil štěstím už dlouho, ale když ráno po Štědrém dnu oznámili, že se zasnoubili viděl v jeho očích slzy štěstí. Všichni byli tak šťastní a nadšení z toho, že se vezmou. Věděl, že Anna stejně jako on by se spokojila s malou svatbou, ale tohle byl nejen jejich den. Byl to den kdy bude moct Eduard vést svoji dceru k oltáři a Alice se bude hrdě dívat jak se její dcera vydává. Minulost už byla pryč, nikdy nezmizí, ale překonala ji přítomnost a pohled do budoucnosti. Teď zahlédl jak se Alice vrátila k ostatním a tak bylo jasné, že obřad za chvilku začne.

Alice se naposledy podívala na svoji dceru a uhladila záhyby závoje. Byla tak krásná ve svých svatebních šatech. Byly dlouhé a krajkové, vypadala v nich jako princezna. Kytice kterou tvořili bílé tulipány a eustomy byla její jediná podmínka. Dvě květiny které nejvíc milovala a ta historka o květině co jí kdysi poslal Eduard se jí moc líbila. "Holčičko jsi nádherná a já jsem moc pyšná. Lepšího muže bych si pro tebe nemohla přát. Adam je pro tebe ten pravý a já jsem moc šťastná." "Děkuju mami, mám tě ráda. Tohle je víc než jsem si kdy mohla i jen vysnít. Rodina a láska, toho mám teď kolem sebe tolik a vím, že je to šťastný osud, který nám pomohl." Alice jí naposledy objala a nechala ji s jejím otcem. Po cestě si všimla dalších spokojených lidí. Za těch pár měsíců poznala ještě pár dalších Adamových přátel. Tolik jich pomohlo zařídit tohle štěstí. Mediální bouře se rozpoutala až po novém roce a trvala pár týdnů. Naštěstí všichni tady v zoo ty informace vzali jako úžasnou věc, protože oni mají svoji dceru a Anna rodinu. Prostě Aničce jen zcela obyčejně přáli štěstí.

Eduard se díval na Annu a byl tak pyšný. Za chvilku jí provede uličkou, aby si s Adamem mohli říct ano. Kdyby mu před rokem tohle někdo řekl považoval by ho za blázna. Bylo zvláštní jak se všechno obrátilo k lepšímu, on a Alice byli šťastnější než kdy dřív. Máma si daleko víc užívala rodinnou pohodu a často jí teď bylo možné vídat v zoo s kočárkem. Ráda si povozila malou Marušku, aby si Dana mohla dát v klidu oběd nebo jen kávu s Luborem. Tak trochu si užívala to co jí bylo před mnoha lety odepřeno s Annou. Nikdo v rodině se k Sid už nevrátil, v dokumentech i na matrice zůstala jen Anna. Všichni to tak cítili a bylo to správné. Ed sestru miloval a navíc to všechno mělo vliv i na jeho výsledky ve škole, nikdy nebyl flákač, ale teď z něj byl premiant. Dostal víc volnosti, ale i tak se rád držel doma. Teď už nastal čas. "Aničko jsi nádherná a já jsem moc pyšný." "Mám tě ráda tati, tohle je můj splněny sen." Eduard si užíval jak krásná jeho dcera je, když ji vedl k oltáři.

Sidonie sledovala vnučku jak se svým otcem kráčí uličkou. Byla tu rodina, přátelé i kolegové. Aničce šla za svědka Dana a ta taky zářila štěstím. Adamovým svědkem byla Alena a ta vypadala tak pyšně. Hodně si jí oblíbila a chápala jak moc jsou jejich bývalí kolegové šťastní kvůli Adamovi. Tak moc si pro něj tohle štěstí přáli a teď ho měl a oni se těšili s ním. Rodina, která se kdysi málem rozpadla po strašné tragédii sice přežila, ale bolest tu byla stále. Jenže pak zasáhl osud a oni získali zpátky co jim bylo tak podle ukradeno. Tolik se toho od vánoc stalo a ona si to užívala plnými doušky. Byl tu každý kdo měl ty dva rád, hodně rychle si oblíbila bývalého kolegu Anny se kterým pracovala v Praze. Přijel s partnerem už včera a navíc zjistila, že je to Adamův bývalý spolužák. Teprve teď jim Adam s Aničkou přiznali, že to byl Marek, který tak trochu stál za tím, že si dali šanci. Hlavně postrčil Adama, aby se přestal bát a dal vztahu s Annou šanci. Tolik lidí aniž to tušili pomohlo dnešnímu dni a tomu, že její rodina byla kompletní a teď už i mnohem větší. Přibylo tolik nových lidí, kteří jí teď tvořili, Josef, Dana s Luborem a malou Marušku. Taky Alena, Monika, Šárka a Štefan s Matýskem, protože i ty už brala víc jako rodinu než jen přátele. Podívala se na Josefa vedle sebe a všimla si, že má na krajíčku stejně jako ona. Anička a Adam si vyměnili svoje sliby a prstýnky. Byl to dokonalý den a dokonalé štěstí pro celou rodinu. Adam políbil Annu poprvé jako svoji ženu. "Miluju tě, jsi můj osud." "Miluje tě, jsi láska mého života."

Láska a jiná tajemství Where stories live. Discover now