Láska a jiná tajemství

42. Žilinská stopa

Alena seděla o víkendu doma a procházela další hodiny záznamů staré přes dvacet let. Bylo to zdlouhavé, ale dělala to ráda, protože tohle byla jejich nejlepší stopa. Zadívala se na Moniku, která pekla koláč a u toho si broukala nějakou melodii. Tak moc byla vděčná, že jí tehdy Adam přemluvil přijet sem, když se v Plzni zhroutila po ošklivé rozchodu. Nechal jí u sebe bydlet a jen se dát dohromady. Pomohli jí i ostatní co spolu sloužili, zároveň i doktor jí poradil zkusit tu zůstat a začít znovu. V Plzni dělala u soukromé bezpečnostní služby a tak byla logická volba dělat něco takového i tady. Nakonec jí pomohla náhoda a odchod tehdejšího šéfa ostrahy v zoo. Vzala to místo tehdy na rok, sama nevěděla jestli tu chce opravdu zůstat, ale po roce už věděla, že zůstane. Ona a Monika kolem sebe kroužili asi tři měsíce, než se pak odvážila jí pozvat na rande. Teď tvořili pár už tři roky a ona konečně mohla pozorovat jak takové štěstí a lásku prožívá i Adam. On při ní stál, když byla na dně, pomáhal jí a jestli pátrání po minulosti Anny je to jediné co pro něj může udělat ona, obětuje tomu tolik času kolik bude potřeba. Navíc ona i Monika si Annu oblíbily tak jako všichni ostatní. Ta její úžasná pozitivní povaha a schopnost cítit se v její přítomnosti dobře, to si zamilovali všichni.

Monika pozorovala jak si Alena promnula oči od dlouhého koukání na záznamy. S tímhle jí pomoct nedokázala, ale utřídila všechny dokumenty a dala je do časové osy pro lepší přehled. Tady spoléhala na to, že Adam, Alena a Štefan si poradí. Už zapojili i pár dalších bývalých kolegů a každý byl ochotný pomoci. Bylo to až vtipné jak hned co se dozvěděli, že má Adam holku pomalu začali bouchat šampaňské. Vlastně se jim nedivil, protože on byl sám tak dlouho, že ona sama s Alenou se párkrát pokusili mu někoho odhodit, ale úspěch byl nula. Pak se v zoo objevila Anna a najednou to bylo tady, nejdřív s ní začal okamžitě vycházet, pak je občas bylo vidět si spolu povídat. Bylo znát, že její přítomnost začal vyhledávat, ale nikdo si velké naděje nedělal, naštěstí osud zasáhl a všichni se z toho radovali. Ona byla nadšená, že je teď šťastný, protože to moc těšilo i Alenu. Dala do trouby koláč co pekla a šla si k ní sednout. "Vím dobře, že s tímhle ti nepomůžu, ale nepotřebuješ něco?" "Pomáháš mi, protože tě mám tady u sebe. Je to zdlouhavé, ale máme už lepší popis té dodávky a první písmena značky. Pořád doufám, že tam byl už před tím a na záznamu to bude." Monika se opřela v sedačce a vzala si knížku, po první stránce jí vyděsila Alena, která v tu chvíli zakřičel. "Mám to, našla jsem ho tam, mám značku."

Adam zajel během odpoledne k Aleně, aby zjistil co našla. Anně to zatím neřekl, nechtěl jí dávat plané naděje. Naštěstí měla hodně práce a tak si jeho nepřítomnosti nevšimne a děda mu slíbil, že by jí to když tak řekl. Jakmile přijel k domu kde holky bydleli zahlédl auto, kterým jezdil Kudrnáč. Monika ho pustila dál a on zjistil, že jejich obývák je spíš ústředna, protože Alena i Láďa telefonovali. "Vydrž chvilku, myslím, že už oba budou končit." "Maji něco krom té registračky?" "Jo mají, ale oni ti to řeknou sami." Adam se pak s oběma přivítal a Alena mu ukázala na záznamu, že tam ten chlap fakt byl už dva dny předem a ohlížel si to místo. "Láďo fakt díky za pomoc." "Prosím tě, za ty roky si mě tahal z průšvihů, pomáhal mi a nikdy jsi nic nechtěl, takže tohle je fakt maličkost. Kámoš co dělá na dopravce se mi má za chvilku ozvat, naštěstí má kontakty na Slovensku a tak bychom měli mít jméno a adresu toho kdo tehdy to auto vlastnil." "Pořád mě tak strašně štve, že si s tím tehdy nedali alespoň trochu práce." "Adame to už nezměníme, teď můžeme zkusit Anně pomoct, zatím si nedělám velké naděje, ale třeba něco zjistíme."

Za pár minut už znali jméno a adresu majitele auta a co bylo zvláštní byl už hezkou dobu po smrti. "Takže já to shrnu. Annu tehdy odložil Jakub Molinár ze Žiliny, byl si to tam i obhlidnout a ten samý chlap pak umřel násilnou smrti o pár let později. Měl do té doby několik záznamů v trestním rejstříku a byl to očividně grázl." "Jo Hrušáku, to je přesný a taky ta náhodička, že prodal to auto jen pár dní po tom co tam Annu nechal se mi nelíbí." "Hele já vám tady asi víc nepomůžu, ale pokud bych mohl volejte kdykoliv jasný?" "Díky Láďo, za všechno." Adam sledoval jak Monika šla Láďu vyprovodit a on s Alenou osaměl. "Proč mi to celý přijde jako něco většího, protože ten chlap nevypadá jako otec Anny ani náhodou." "Souhlasím s tebou, ten spíš vypadá jako někdo koho si najmeš na špinavou práci. Začínám si myslet, že tahle žilinská stopa ještě nevychladla a teprve nám ukázala první stopu. Teď počkáme co zjistíte přes svoje kontakty u policie ty a Štefan." Adam přikývl a nechal holhy si užívat zbytek víkendu v klidu. V práci šel rovnou za Aničkou do zázemí, poprosil Elišku, aby je tam chvilku nechala. Anna to všechno vzala víc v klidu než čekal. "Takže si myslíte, že ho na to, aby mě odložil někdo najal? Adame já se v tom asi začínám ztrácet." "Lásko to my zatím taky, za pár dní budeme chytřejší. Teď jsi v pořádku?" "Jsem mám totiž tebe." Anna byla ráda, že se někam posunuli a teď se vytáhla na špičky, aby mohla Adama políbit.