celý život si k tělu nikoho nepouští
potom se ukázal on
a ona začala cítit
i když neměla právo
nebylo to v dohodě
jenže dostala strach
z vlastních pocitůz toho že se zamiluje
do někoho
do koho nemůže
jenže už se od toho nemůže vzdálit
dostala se k vrcholu
city ovládli její tělo
v nejhorší chvíliokusila zakázané
byla toho pocitu plná
dostala strach a utekla
vrátila se do sebe
uzavřela se před světem
dostala strach
znovustrach z budoucna
ten který ji ovládal roky
toho kterého se bála
poddala se pokušení
teď trpí sama
může si za to sama
její blbost se kterou musí žítbude s tím žít už na vždy
ať to dopadne jakkoliv
už nikdy nebude stejná
je závislá a vystrašená
z tohohle už není cesty zpět
uvízla mezi ním a sebou
už nikdy se na něho nepodívá
nemůže ho vidět stejně
nepomůže tomu nic
už v tom uvízla
ta dohoda
bude jejím koncem
YOU ARE READING
Život tě zničí
PoetryMyšlenky, které přicházejí po půlnoci. Vše, co se mi honí hlavou, když celé město spí. Možnost úniku před vším.