Boj na ledě,nebo v lásce??

XXVII.

Na dvě hodiny jsem usnula a když jsem se vzbudila bylo asi sedm večer. Chtě nechtě jsem se zvedla z postele a šla jsem si dolů do jídelny alespoň pro jablko,jinak bych asi umřela hlady.

Kluci byli zalezlí v pokojích a tak jsem je nechtěla rušit,protože toho měli plný zuby a ještě pořád se vyrovnávali s prohrou.

Zašla jsem Teda zpátky na pokoj,zavřela dveře,pustila si netflix  a asi za deset minut někdo zaklepal na dveře. Byl to brácha

"Ell,eell!! Přišli kluci ze Slovenska a jdeme hrát flašku,jdeš taky?"

" kteří kluci?"

"Jen jurko a dali,tak jdeš?"

"A kdo tam bude od nás?"

"Nevyzvídej a pojď" a táhl mě za ruku

Když jsme vešli do pokoje viděla jsem daliho jurka,Cibulku,Toma,Míšu,Edu a Matyáše.

Se všemi jsem se pozdravila a šla si sednout vedle Toma,který se na mě celou dobu smál jako sluníčko.

"Tak kdo začne?" Zavelel bracha

"Tak já zacnu" rekl juraj a otočil flaškou

Padlo to na daliho

"Pravda nebo úkol?"

"Ukol" rekl dali a stále se díval na mě

"Dej Ell pusu " šibalsky se usmál a mě projel mráz po zádech a v Tomovi se očividně začala vařit krev

Dali se ke mě rozešel a já si stoupla. Čekala jsem až přijde ke mě a já tam stála jako zkamenělá,přiblížil se ke mě,chytl mou tvář do jeho dlaní a lehce mě políbil aniž bych cokoliv udělala.

Pak si šel sednout zpět a když se naše oči střetli lehce si zkousl spodní ret.

Tom ho stále propaloval pohledem a jako další točil dali. Padlo to na Toma

"Pravda nebo úkol?"

"Pravda "

" žárlíš??"

" NE" rekl podražděně tom,zvedl se a odešel pryč. Já se zvedla a šla okamžitě za ním

"Tome,Tome počkej co to do tebe vjelo?" A chytla ho za rameno a otocila jsem si ho k sobě

"Nikdo mi na tebe sahat nebude " a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho

" Tome je to jen hra,nic víc jsem v tom nehledala"

"Copak nevidíš jak po tobě dalibor jede? A juraj ho v tom ještě podporuje "

" mě je to ale jedno,já mám tebe a to mi stačí Tome"

Usmála jsem se na něho a dala mu pusu na čelo.

Šli jsme ke mě na pokoj,pustili si netflix a oba jsme usnuli.

Ráno šel tom na trénink a já zůstala na hotelu. Když tom odešel někdo mi zaklepal na pokoj. Byl to dali

"Můžu?"

"Hele asi to není dobrý nápad,mám kluka"

" ne takhle jsem to nemyslel,chtěl jsem se omluvit za ten včerejšek "

" jo v pohodě,ale drž se odemne dal prosím"

" Jasný neboj" usmál se na mě a zase zmizel.

Time skip
( teď přeskočíme ty zápasy,Bo nejsou vůbec zábavný ju?🥹)

Takjo,dobré ranko,je 8 hodin ráno a za chvíli letíme s Tomem do Kanady. Vezeme si bronzovou medaily a jsem na kluky hrozně pyšná. Letíme rovnou a já o víkendu pojedu domu protože musím mít kvůli tomu krasobruslení ještě nějaké papíry.