• I'm Scared •

~12~

„Co tím myslel?” zeptal se , a já věděla že naráží na to jak řekl "Máš jediné štěstí, že je tady s tebou ten kluk jinak bys skončila jako minule"

„To je jedno” odpověděl jsem potichu, a rozešla se ke dveřím, ale Tom mě chytl za zápěstí.
Otočila jsem se na něj.

„On tě bije?” zeptal se a já zalapala po dechu, vytrhla jsem ruku z jeho sevření..nemohla jsem odpovědět, bylo to strašné.

Jen jsem zakývala záporně hlavou.

„Nechci aby sis o mně myslela bůh ví co ale.. viděla jsem tvoje modřiny na zádech, když ses převlékala" pronesl, a já se zamračila.

Koukal na mě když jsem se převlékla?

„To jsem si udělala sama” pronesla jsem.
Už tak toho ví dost, nemusí vědět další.

„Aha” pronesl zamyšleně.

„A jak?” dodal, a já se na něj podívala.

„Spadla jsem-”

„Proč mi lžeš..Tracy?” zeptal se, a přistoupil ke mně.

„Chci jít jen do školy” pronesla jsem potichu.

Chvíli na mě koukal, a poté mě pohladil po vlasech „dobře” pronesl.

Konečně jsem se mohla rozejít pryč z pokoje , a opustit tento hnusný byt.

V předsíni jsme se oblékli, a poté opustil náš byt.
Cítím se vždycky tak volně, když nejsem poblíž otce..jako by mi nemohl nikdo ublížit.

„Tracy?” zeptal se Tom po ceste ze schodů.

„hm?”

„Nechceš něco v pátek podniknout?” zeptal se.

„Nevím” odpověděla jsem.

„Notak..bude to fajn” pronesl, a koukal mi do očí.

„Jeden můj kamarád pořádá párty..mohli bychom tam jít spolu” dodal, a já zakývala záporně hlavou.

„Proč?” zeptal se, a otevíral vchodové dveře.
Mířili jsme k jeho autu.

„Nemám ráda párty” odpověděla jsem.

„Notak budeš tam semnou..nic se ti nemůže stát” řekl, a otevřel mi dveře od auta, usmála jsem se a nastoupila.

„Aspoň to zvaž, a pak mi dej vědět” pronesl Tom když nastoupil do auta.

Jen jsem na něj kývla, a Tom poté vyjel do školy.
Opravdu nechci na párty, nemám ráda párty.. nesnáším ten hluk.

Tom

Po nějaké době jsme přijeli ke škole, a všichni vystoupili z auta.
Rozešli jsme se do školy, a v šatně se svlékli.

Všichni jsme se společně rozešli do naší třídy.
Posadil jsem se na své místo, a vytáhl si učebnici se sešitem.

Podíval jsem se na Bill, a všiml si jak hází očka na nějakou blondýnu ve čtvrtý lavici. Nadzvedl jsem obočí nad tím jedno obočí.

Napadlo mě že bych si dnes mohl sednou s Tracy.. a taky se jí omluvit za to ráno..nevim proč sem ji dal pusu.
A vím že pokud ji to bylo nepříjemné..nic neřekla protože se bála.

Rozešel jsem se k jejímu stolu.

Tracy

Seděla jsem v lavici , a čekala než zazvoní na první hodinu.
Viděla jsem jak k mému stolu jde Tom..co potřebujete?

„Můžu sedět dnes s tebou?” zeptá se a já kývnu, ale nechci aby se Bill cítil odstrčený nebo tak něco.

„A co Bill?” zeptám se ho.

„Myslím, že ten má jiný priority..” pronese Tom a já se na Bill podívala, culil se na nějakou holku, musela jsem se nad tím usmát.

Tom si vedle mě sedl, a podíval se na mě.

„Promiň za to ráno” pronesl, a já nadzvedla obočí.

„To v té koupelně" dodal, a já se podívala jinam, celá ta situace mi je nepříjemná, nikdo o tom neměl vědět.. doufám že o tom aspoň neřekl Billovi.

„Neřeš to..” pronesla jsem potichu.

„A nemyslíš že je lepší když o tom vím?”  zeptal se, a já zakývala záporně hlavou.

Chvílí byl zticha.

„Můžu tě aspoň hlídat, abys to zase neudělala" pronesl, to je absurdní.

„Nemůžeš mě hlídat” odpověděla jsem potichu.

„Ale měl bych” pronesl, a koukal na mě.. cítila jsem na sobě jeho pohled.

Vím že chtěl ještě něco říct, ale nestihl to,protože zazvonilo.
Byla jsem vlastně ráda, nechci s ním tohle řešit.

Učitelka přišla do třídy, měli jsme chemii.
Učitelka začala něco vykládat přes tabulí, a já ji vůbec neposlouchala, řekla bych že ani Tom ne, protože ležel na lavici.

Odevzdali jsme ji projekty, byla jsem strašně ráda že sme to nemuseli prezentovat, nesnáším to.

- - - - - - - - - - - - - -

Tom mě vyhodil u mě před barákem, a já se rozešla dovnitř.
Nesnáším to tam, ale je to můj domov.. takže co s tím nadělám?

Odemkla jsem dveře od bytu, a vstoupila dovnitř, svlékla jsem se , a jako vždy jsem chtěla rychle zmizet v mém pokoji.

Ale po cestě do pokoje jsem potkala otce.

„Už jseš zpět” pronesl a sjel mě pohledem.

„Kdo byl ten kluk.. řekla si mu něco?” dodal a přišel ke mně blíž.

„Ne...nic jsem mu neřekla” odpověděla jsem potichu.

„To máš jediné štěstí" pronesl, a výhružně na mě koukal.

„To bylo naposledy co sis sem přivedla nějakého kluka.. rozumíš” dodal a chytl mě za čelist.

Jen jsem na něj kývla, bála jsem se.

„Nevěřím že si mu nic neřekla, určitě si u něj fňukala jak malý parchant, a stěžovala sis jaký strašný otec jsem” pronesl a zpevnil stis na mé čelisti.

„Ale to že si to zasloužíš si už neřekla, co?” dodal.

„Nic jsem mu neřekla” pronesla jsem nahlas, jeho ruka svírala mojí čelist, bolelo to.

„Ještě aby jo..to by sis zkusila” pronesl vážně, a pak mě pustil.

„Vypadni do svého pokoje..dneska tě už nechci vidět” dodal, a já na nic nečekala a ihned se tam rozešla.
Zavřela jsem za sebou dveře, a povzdechla si.

Nevydržím to s ním.

★    ★    ★

B.