• I'm Scared •

~21~

~ Tracy ~

„Asi bych už měla jít domů" řekla jsem potichu a koukala na Billa.

„Jseš si jistá že chceš jít?.." zeptal se a koukal na mě „myslím, že by si měla počkat než Tom trochu vychladne a pak si s ním promluvit, určitě lituje pokud ti řekl něco hnusného" dodal.

„Jo..to řekl" odpověděla jsem potichu, spíš pro sebe.

„Nevim jestli s ním chci ještě dneska mluvit" odpověděla jsem tentokrát hlasitěji.

„Hele ať už ti řekl cokoliv.. nemyslel to tak" řekl Bill a koukal mi přímo do očí „má tě opravdu rád" dodal.
Zahřálo mě to u srdce, ale co když se mýlí?

„Myslíš?" zeptala jsem se.

„Vím to" odpověděl mi s lehkým úsměvem. „Kdybys věděla jak o tobě kolikrát básní .. občas mi to už leze na nervy" zasmál se Bill.
To nemůže být přeci pravda.

„Nedokážu říct jestli se mu líbíš, nebo jestli tě má rád jen jako kamarádku, ale na to určitě brzo přijdeš sama" dodal a já na něj překvapeně koukala.

„Nemá náhodou Tom holku?" zeptala jsem se z ničeho nic a slyšela jak se Bill zasmál.

„Prosimtě..ten jich má" odpověděl a já nadzvedla obočí „Tom nikdy neměl dlouhodobý vztah a vlastně ani pořádně neví co to je..ale možná by mu to někdo mohl ukázat" dodal a šťouchl do mě loktem.

„Přestaň.. vždyť se mi ani nelíbí!" Pronesla jsem, lhala jsem sama sobě.

Říkat můžeš co chceš..ale já mám oči Tracy" dodal a koukal na mě.

Chtěla jsem ještě něco namítnout, ale z ničeho nic se objevil Tom v obýváku a my oba zmlkli.

Koukala jsem dolů a byla potichu, je mi jedno co mi řekl Bill, nechci s ním už dneška mluvit.

Posadil se na gauč vedle Billa, cítila jsem na sobě jeho pohled, ale nepodívala jsem se na něj.

Zvedla jsem se z gauče a otočila se na Billa.

„Měla bych jít..je pozdě” pronesla jsem a koukala na Billa.

„Dob-"

„Právě proto nikam nepůjdeš, už je tma” přerušil Tom Billa a já mu nachvíli věnovala pohled.

Opravdu ho nechápu, je taky tak strašně komplikovaný, nejdřív je naštvaný že přijdu..a teď mě nechce ani nechat jít domů?

Já chápu že je tma, ale já nejsem malá a ani si nemyslím, že by se mi mohlo něco stát.

„Tak čau Bille” řekla jsem a ignorovala Tomovu větu.

Rozešla jsem se z obýváku do předsíně, když v tom mě silně popadla něčí ruka za zápěstí.

„Víš jak je pro holku, jako jseš ty nebezpečný chodit takhle pozdě večer sama?” pronesl a já se na něj zamračila.
Jsem na něj naštvaná, po tom co mi řekl v pokoji a teď dělá jako že nic a snaží se mě chránit?

Vytrhla jsem naštvaně ruku z jeho sevření.

„Nech mě napokoji Tome” řekla jsem.

„Ne..nenechám tě jít samotnou takhle pozdě” pronesl a koukal mi do očí.
Pane bože tak strašně bych mu jednu vlepila a zároveň ho políbila, nevím jaká touha je silnější.

Z mého přemýšlení mě vyrušili ruce na mých bocích, zvedl mě a hodil si mě přes rameno , někam se semnou rozešel a já začala kopat nohama aby mě pustil.

„Dej mě ihned dolů!” zakřičela jsem naštvaně a bouchala ho do zad.

„Tome!” zakřičela jsem opět naštvaně a slyšela jen jak se směje.
Tomu idiotovi to přijde vtipné?

Nevim kam semnou šel, protože jsem se pouze soustředila na kopání nohama a bouchání do jeho zad , s ním to ale ani nehlo.

Pochvilce jsem dopadla na něco měkkého, takže předpokládám že to byla postel.
Rozhlédla jsem se v místnosti a zjistila, že to je Tomův pokoj.

Chtěla jsem si stoupnout a odejít, ale Tom se nade mě vyhoupl a já nemohla nic dělat, takže jsem se na něj jen zamračila.

~ Tom ~

Vyhoupl jsem se nad ní a viděl jak se zamračila, byla tak roztomilá.

Nehodlám se jí omlouvat, za to co jsem řekl, nejsem takový..ale chci to nějak napravit.

Vyhrnul jsem ji rukáv na pravé ruce a můj pohled se okamžitě střetl s jejími jizvami.

„Tome..co to děláš?” zeptala se, tentokrát už ne naštvaně , spíš vyděšeně.
Jako vždy chtěla svojí ruku vytrhnou z mého sevření , ale já jí to nedovolil.

Jemně jsem palcem přejel po jedné z jejích jizev, viděl jsem jak zrychleně dýchala.

Přitáhl jsem její ruku k mojí puse a jemně ji políbil jednu z jizev, hned poté další.

Chvíli se vzpírala a pořád chtěla vytrhnou ruku z mého sevření, ale pochvilce se nechala.. myslím že si to dokonce i užívala.

Políbil jsem každou jizvu na její ruce a poté ji pohladil po tváři.

„Proč?” zeptala se potichu a koukala mi do očí.

„Protože tě mám rád” odpověděl jsem bez váhání.
Něco mi ale říká, že to byla lež?
Mám ji víc než rád? Mám ji rád víc než jen jako pouhou kamarádku?

Zahnal jsem tyhle myšlenky a vyhrnul ji druhý rukáv.
Měla tam ty čerstvé jizvy, přiložil sem k jedné z nich ústa a jemně ji políbil.

Políbil bych každičkou jizvu na jejím těle, aby věděla že mě to neděsí, nebo se mi to nehnusí.. myslím že je nádherná tak i tak.

★   ★   ★

B.