VIII.

444 21 17
                                    

" můžu dal?" Řekl brácha

Upřímně jsem věděla že se něco stalo protože jsem mu psala že jsem dorazila zpátky a jen tak by sem nešel

"Jo pojď" řekla jsem,a srdce jsem měla až v krku

"S kým jsi byla venku? Vím že jsi nebyla sama "

" No s kámošem "

" S kámošem,s kým?"

" S Milanem " protočila jsem oči

" Jako s tím Slovákem jo??? Děláš si srandu ?"

" A proč jako měla? Jsem skoro dospělá a nic jsme spolu neměli,nejsem malé děcko "

" Neměli? A to co mi říkal Tomáš je nic?"

" Takže Tomáš práská jo? "

" Ne,ptal jsem se ho sám" už trošku sklidnil hlas a bylo vidět že už se uklidnil

"Míšo promiň,ten venek se neměl vůbec stát "

" Já jsem ti věřil, nechci aby se ti neco stalo "

" Ja vím,promiň " a lehla jsem mu do náruče

" Můžeš být ráda že tam tom přišel,Milan není takovej jak se zdá "

" Jak to myslíš ?"

" Chvíli by si s tebou hrál a pak by tě odkopl,holky střídá jako ponožky. Měla by jsi Tomovi poděkovat,udělal to kvůli tobě "

Tomáš? Poděkovat? Je na hlavu?

" Jo zítra mu podekuju " usmála jsem se na bráchu a on mi úsměv opětoval

" To jsem rád,Tomovi na tobě záleží. Bere tě jako mladší ségru i když to tak nevypadá Lucko. "

Tak tohle jsem mu fakt nevěřila

"Pořád o tobě mluví " a zasmál se

" Nojo to ti tak žeru " řekla jsem,když jsme se už přesouvali ke dveřím

"Dobrou " dal mi pusu na čelo a odešel do svého pokoje

" Dobrou " zašeptala jsem zavřela dveře a upadla do říše snů

♡♡♡♡♡♡

Právě jdu dolů na snídani a kluci mají za necelou půl hodinu trénink,pak očekávám že určitě někdo přijde se svou bolístkou a nebo budou chtít namasírovat.

"Dobré ránko" přišel zamnou Eda a pohladil mě po hlavě jak nějakého psa

"Ahoj Edo " usmála jsem se na něho a u toho jsem si dělala kafe

" Ahoj Luci " přišel zamnou usměvavý Jirka a obejmul mě

"No ahoj " usmála jsem se na něho a dal se věnovala kafíčku

Pak jsem si šla sednout ke stolu,pozdravila se s ostatníma klukama a pustila se do jogurtu s müsli.

♡♡♡♡

Po snídani jsem šla zpátky na pokoj a projížděla sociální sítě,psalo mi pár fanynek kluků a taky mi psal Milan? No fakt že jo

" Budeš dneska v hale ?😜"

" Nebudu,půjdu příště 😊"

" Škoda,chtěl jsem tě vidět 🤧,tak příště 🤚"

" Jasný,ahoj 🫡"

Tyjo zcela upřímně jsem tam nechtěla kvůli jemu. To co předvedl Tomáš a pak následně brácha mi bohatě stačilo k tomu,abych věděla že vídat Slováky radši nebudu a nechci.

A taky si myslím že Milan v tom bude stejně pořad hledat něco víc,ale je dobře že jsme se rozhodli to nechat jako přátelství. Protože přece jenom k Tomovi cítím něco víc než jen přátelství ale láska to taky není.....

♡♡♡♡♡♡

Před malou chvilkou se vrátili kluci z ledu a docela by mě zajímalo co tam dělali,protože tolik zranění jsem teda snad ještě v životě neviděla.

Nejdřív přišel tom cibulka s nataženým svalem na noze,Eda měl skoro zlomený nos,Jirka měl rozseklé obočí,brácha měl něco s rukou,Kuba štancl sletěl a má něco s nohou .. no hrůza děs a to jsem rozhodně nevyjmenovala všechny kluky co tu byli. Můžu vám říct že jsem do dvanácti měla co dělat.

Když už jsem si sklidila vše co jsem potřebovala k ostření kluků,ozvalo se ještě ťukání na dveře. Byl tam Tomáš

" Máš ještě čas ?"

" Jo pojď,co se stalo tobě ?" Řekla jsem opatrně ale on neodpověděl a sundal si TRIČKO??? NO TO SNAD NE

"Bolej mě záda, postavil se předemě a blbě se pousmál

"Jo,tak pojď sem " a ukázala jsem mu kam si má sednout a já si nanesla na ruce mast a začala jsem mu masírovat záda. On jen seděl a za celou dobu nevydal ani hlásku.

Když jsem byla hotová tak tom vstal a navlékl si zpátky tričko,a jo,byla jsem ráda,když to tričko neměl byla jsem úplně ale že úplně mimo.

"Dík" usmál se na mě a odešel z pokoje pryč

"Není zaco " ale to už neslyšel,doslova se vypařil

♡♡♡♡

Momentálně jsem přišla z oběda a můžu vám říct že jsem vyčerpaná. Dneska jsem toho udělala opravdu hodně a tak mám v plánu se jít na chvilku natáhnout. Kluci mají teďka tři hodiny volno což znamená že o půl čtvrté by měli jít běhat a takovýhle věci. Samozřejmě že část kluků nepůjde,protože jsou zmrzačený,ale větší půlka určitě zmizí.

Hned co jsem došla do pokoje jsem lehla do postele a do minuty jsem vytuhla. Spala jsem asi hodinu a když jsem se vzbudila byli dvě hodiny což znamená že hodinu a půl bude na hotelu ještě bugr protože mě samozřejmě vzbudili kluci.

Sedla jsem si na postel a šla jsem se podívat na instagram co je nového.  Taky jsem si všimla že kluci zase spamovali skupinu,ale teďka to fakt číst nebudu protože tam je 99+ zpráv a nepotřebuju si kazit den.

Šla jsem si dolů pro sváču jako obvykle a koho tam nepotkám.... Samozřejmě že tam byl Tomáš,ale naštěstí nebyl sám. Byl tam s ním Matyáš.

"Čau lucko" řekl Matyáš když jsem došla do jídelny

" Ahoj kluci " usmála jsem se ale Tomáš byl zase nedostupnej

Matyáš už byl na odchodu protože měl plné ruce. Předpokládám že ho poslal Eda,no a Tomáš si tam ještě naléval pití,protože půjdou za chvíli ven.

Já jsem si vzala jablko pomeranč a ještě jsem měla v ruce hrneček s čajem a tak bylo jasný že to nedopadne dobře. Jablko se mi odkutálelo zrovna Tomovi pod nohy. Ten ho sebral a vzal jablko do ruky a přišel blíže ke mě

"Něco ti spadlo " řekl,když byl asi tak deset centimetrů odemě

"Děkuju" šeptla jsem a cítila jak celá rudnu

Tomáši vůbec nevíš,co semnou děláš ...

Taaak dětičky,je tu další kapitola 🧎 TOMÁŠEK SE NÁM TROŠKU ROZJÍŽDÍ 🫣

my golden retriever Kde žijí příběhy. Začni objevovat