Po hádce s Milanem uběhla už asi hodina a já se pořád neodlepila od notebooku.
Taky pořád přemýšlím nad tou jeho větou že by pro mě byl tisíckrát lepší,mám pocit že k Milanovi taky něco cítím,ale bohužel nedokážu přesně určit co. Jo Toma miluju,ale Milana nemám rozhodně ráda jako kamaráda a rozhodně ho nenávidím jako svého nepřítele.
Mám takový pocit že by mě vůbec nevadilo kdybych chodila s Milanem......
✧✧✧✧✧✧
" Hej lůco jsi tam?" Ozval se brácha z chodby a bušil na dveře
"Jo jsem tady, něco potřebuješ?" Řekla jsem otráveně a šla otevřít
"Můžu na chviličku? S Milanem jsem vás slyšel,tak jsem se chtěl zeptat jestli jsi v pohodě " řekl brácha a pohladil mě po rameni
"Jo jsem v cajku nemusíš chodit dal " odbila jsem ho a doufala že se otočí a odejde. On se ale rozešel směrem k mé ložnici a zaujal místo v mé posteli
" Co to jako děláš?? Chtěla jsem se dívat na notebook" protočila jsem oči a šla si sednout na kraj postele
"Hele musím s tebou něco probrat "
"Jestli je to můj vztah s Tomem tak se zdrž komentáře"
"Tak trošku je i není,spíš tu jsem kvůli Milanovi "
" Prosimtě toho sem netahej Míšo"
"Ale musím,vidím jak po tobě jede a sere mě to chápeš. On je schopnej vás s Tomem rozbít "
"Není a to si sem jistá "
"Věř mě proboha alespoň jednou v životě "
"Fajn fajn podle čeho jako usuzuješ?"
" Například podle těch novin? Jsi blba že to nevidíš? On udělá cokoliv jen aby tě získal"řekl se smíchem brácha a sedl si naproti mě
" Jde mi prostě o to,že tu nechci řešit nějaké zlomené srdce" řekl a podíval se mi do očí
"Nebude třeba a už mě s tím dej pokoj" odbila jsem ho a tentokrát se brácha zvedl a ještě s pár připomínkami odešel z pokoje pryč
Nevím proč to všichni pořád hrotí a dělají z Tomáše totální debila.
✧✧✧✧✧✧
Po hádce s bráchou jsem byla zalezlá v pokoji a konečně jsem dokoukala svůj seriál na Netflixu což jsem docela ráda.
Asi za půl hodiny nás čekala večeře a nejhorší na tom bylo to,že ji máme společnou se Slovákama. Bude to peklo,to vím už teďka. Musím se na to pořádně psychicky připravit jinak mě asi klepne.
Hodila jsem na sebe bačkory a do ruky si vzala klíčky a šla směrem k jídelně. Už tam bylo rušno,takže mě bylo jasné že Slováci už jsou na místě.
Když jsem vešla do jídelny tak mě málem kleplo. Naši kluci seděli normálně se Slovákama u stolu a bavili se s nima jako kdyby se nechumelilo. Šla jsem si přisednout k Edovi s Jirkou kteří tam vedli debatu s Daliborem a Filipem.
"Je tady volno?"
"Jasný sedej" řekl Jirka s plnou pusou a ukázal na místo vedle něho
" Co že jsi nevylezla?? Čekali jsme že přijdeš k nám " řekl Eda a podezíravě se na mě podíval
" Dívala jsem se na Netflix " řekla jsem a pokrčila rameny
Eda na to jen kývl a dál se soustředil na jídlo.
