XIV.

334 17 21
                                    

Dobré ránko!! Trošku jsem zaspala,ale dneska to vůbec nevadí. Každý dělá chyby zeano. Nicméně za 10 minut musíme být všichni v jídelně,trenér nám chce něco povědět takže musím začít něco dělat.

Hodila jsem na sebe oblečení,vyžehlila vlasy a dala si řasenku. Pak jsem na sebe hodila pantofle a do ruky si vzala klíče a vyrazila směr jídelna.

"Dobré ráno" pošeptal mi Tom do ucha když jsem šla po chodbě

Byl ještě rozespalý a stali mu vlásky snad úplně všude

"Dobré Tomí" řekla jsem mu nazpět a usmála se na něho

" Tak jak jsi se vyspala?" Řekl s úsměvem

"Jo docela fajn,co ty?" Jo dobrý,ale kluci chrápou " postěžoval si Tom a my mezitím došli až do jídelny kde už čekal trenér.

Tom si šel sednout na své místo a já zaujala místečko zase u mého stolu pěkně v klidu daleko od kluků jako je například Eda nebo Matyáš.

"Tak mládeži věnujete mi prosím chvilku trpělivosti" řekl trošku zvýšeným hlasem trenér a celá jídelna hnedka utichla a všechny oči se podívali vzhůru od stolů

"Máme tu takový menší problém, máme všichni nařízenou karanténu (dejme tomu 🥹) což znamená že máme teďka volný týden bez tréninků a zápasy se také odkládají. Musíme se pohybovat pouze po našem patře a nesmíme chodit do města je to všem jasné ?"

"To jako nemůžeme ven?" Řekl naštvaně Matyáš

"Logicky asi nemůžeme Matyáši, ještě nějaký blbý dotaz?" Zeptal se trenér a Matyáš protočil oči

Nikdo už se neozýval takže si trenér zase sednul a všichni jsme se pustili do jídla. Byla jsem ráda že je tady teď takovýhle režim protože alespoň neuvidím Milana a ostatní otravný kluky ze Slovenska.

✧✧✧✧✧✧✧✧

Už jsme po snídani a kluci už vymýšlí různé kraviny co budou celý týden na hotelu dělat. Ani se jim nedivím protože je tu opravdu děsná nuda.

"Luckoooooo jdeš se s náma koukat do společenky na telku?" Zakřičel na mě Eda skrz dveře

"Jasný už jdu Edo" křikla jsem na něho zpátky a nazouvala jsem si bačkory.

Eda na mě kupodivu čekal na chodbě jak nějakej hlídací pes a pak jsme se vydali směr společenka.

Slyšeli jsme ze společenky nějaký ruch a Edovi to bylo docela divné

"To je zvláštní,neměl by tu nikdo bejt " řekl Eda a podrbal se na zátylku

" Tak tu očividně někdo je Edo" řekla jsem se smíchem který mě ovšem hodně brzo přešel

Byli tu nakvartýrovaní Slováci

"Co tady děláte tyvole ? Máme karanténu "

" My ji máme taky ty blbečku,přesunuli nás k vám na hotel,takže jsme noví sousedé " mrkl po Edovi Juraj a dal se věnoval televizi

"Já ti dám takovýho blbečka že uvidíš " zvýšil na Juraje Eda hlas,ale s ním to ani nehlo

"Ale tak se uklidněte " ozval se za námi mě známý hlas

Stál tam Filip s Milanem a Adamem

S Adamem jsme se na sebe usmáli no a Filipa s Milanem jsem radši ignorovala

Ti kolem nás jenom prošli a neodpustili si vrazit do Edy.

"Sráči,pojď jdeme " řekl Eda a chytl mě za zápěstí

my golden retriever Where stories live. Discover now