Zprávy se roznesly rychle, přestože v tom Yone prsty neměl. Ezreal na všech svých profilech zveřejnil omluvu za koncert, viníka se však rozhodl nezmiňovat. Na konci videa, kde se skoro rozbrečel krokodýlími slzami, nezapomněl úplně otočit a podělit se o novinku, že povede novou spolupráci, z níž by mohl kápnout ještě lepší koncert než tenhle.
„Má vysoká očekávání.“
K'Sante se mu nemusel koukat přes rameno, byl informován ještě dřív než Yone. V rukou držel kávu tím nejpodivnějším způsobem – zeshora tak, že jeho obrovské dlaně plně zakrývaly kelímky. Naštěstí nebyly plastové, jinak taky mohla káva skončit na zemi.
„Ta očekávání splníme,“ zamumlal Yone do ohryzané tyčinky po lízátku, která nyní sloužila spíš pro imidž.
„Myslíš si, že to zvládnou?“
„Díky,“ poděkoval za podaný kelímek a přehodil nohu přes koleno. „Důležitá je spolupráce. Talent máte všichni, nepopiratelně. Proto jsem si vás vybral. Není to tak, že bych byl zoufalý a sbíral lidi, co vypadají, že umí trochu zpívat, kdekoli po městech…“
Rychle si usrkl kávy. Byla však horká, jakmile se tmavá tekutina dotkla špičky jazyka, vyprskl ji před sebe. Naštěstí pro něj to neschytala stěna, to by se nedoplatil, ale jen jeho kolega, který se ani nestihl posadit na jediné neobsazené místo taškami.
„Žádný problém,“ řekl K'Sante dřív, než se Yone stačil omluvit, a usadil se ke stolu. „Takže jaký je plán? Stěhujeme se?“
„Tohle je prozatímní útočiště. Chci, aby se skupina seznámila blíže. Ale přiznám se, že jsem nepočítal s tím, že tím bližším seznámením budou myslet na pěst a oko.“ Plácl se do čela a zavrtěl hlavou. „Nevím, co s nimi dělat. Sett s Kaynem se vyloženě nesnesou, Aphelios se zavřel v kumbále a odmítá vylézt ven a Ezreal… škoda slov, za ty tři dny se ani neozval.“
„Nemůžeme na ně tlačit na sílu.“
„Bojím se, že síla je to jediné, čemu rozumí.“
„A jídlo.“
„Ano, protože se chovají jako děti. Nechci je nikam přivazovat, ale pokud to takhle půjde dál, budu je muset srovnat po zlém.“
Chytil kelímek do obou rukou a přisunul si ho k nosu. Vůně kávy ho vždy dokázala uklidnit. Jakkoli silná káva je pro něj vysvobozením. Po dlouhých měsících na odvykačce se musel upnout k něčemu, co ho v nejbližších letech nezabije – a káva se přímo vybízela.
V moment, kdy si oba zaráz usrkli, jim nad hlavou proletěl plyšový poro. To bylo nic oproti tomu, co následovalo jeho trajektorii. Hořící kus čehosi, co připomínalo ponožku smuchlanou do kuličky, dopadl na koberec.
„To je v pohodě,“ nalhával si producent.
Možná by bylo, kdyby do místnosti nevběhly dvě vzteklé bestie a neprskaly po sobě již oposlouchané nadávky. V ten moment se to dalo považovat za přežitelné, pořád nic nevyvedli a nikomu neublížili. A pak vzplál koberec.
„To on!“ zažalovali jeden na druhého.
Plamínek se nedržel naživu moc dlouho. K'Santeho pohotovost možná zachránila zbytek bytu, ale úplně zničila ten kousek chlupatého koberce. Ačkoli být polit horkou kávou je mnohem lepší než být propálen až do dřevěných deset pod sebou.
Aby toho nebylo málo, ta trocha kouře stačila na to, aby zalarmovala požární hlásič. Samo o sobě by to nevadilo, to pištění se dalo ignorovat, kdyby se ze stropu nespustila voda a nenakapala Yonemu do hrnku s kávou. To už byla poslední kapka. Kdo má pít tuhle zředěnou sračku?
YOU ARE READING
HEARTSTEEL: Jak se kradou srdce
FanfictionKdyby mezi sebou měli normální vztah, bratrovi by úspěch skupiny TRUE DAMAGE přál. Ovšem protože se Yone vidí jako lepší bratr, co má odvykačku za sebou a neodkládá ji na každý druhý měsíc, musí Yasuovi předvést, že hudební průmysl je také další z v...
