7

2.9K 312 10
                                    

,,Oni se mě vzdali už jako malého," starší pokrčil rameny a doufal, že už se nebudou k tomuto bolavému tématu vracet.

,,Oh, to je mi líto." pohladila ho po zádech Anne. Harry byl zakoukaný do Louisových očí. Fascinoval ho. Fascinoval ho jeho život a nejvíce právě on samotný. Chtěl o něm vědět všechno. Moc dobře si uvědomoval co o něm Loui řekl, ale nechtěl si to přiznat. Třeba to nemyslel vážně.

,,Odskočím si, ano?" pohladila svého syna po vlasech a ladně se rozešla k východu z jídelny. Modrooký se otočil a chtěl odejít, protože mu tohle celé přišlo víc než trapné. Jenže se jeho mozek rozhodl, že ho zastaví v půlce pohybu a vrátí se zpět.

Kudrnáč seděl s rukama v klíně a pohledem upřeným na své propletené dlaně. Stoupl si před něj, tak aby si jeho přítomnosti mladší všiml a nervózně si rukou prohrábl chaotické vlasy, které už vážně potřebovaly ke kadeřníkovi.

,,Promiň," zašeptal. Harry byl dost zmatený, neměl ani ponětí za co se omlouvá. Přivřel oční víčka a musel trochu zaklonit hlavu, protože Louis stál a on seděl takže měl hlavu ve výši jeho rozkroku. Hned jak mu došlo, kam kouká tak se začervenal a malinko se zašklebil.

,,Já vím, že si slyšel to co jsem řekl Thomasovi," vysvětlil a strčil si ruce do kapes svého opravdu rozkošného županu.

,,Jak?" zakroutil hlavou zelenooký. Byl s toho vyděšený. Klidně by mu Loui mohl vynadat, protože poslouchat cizí rozhovory se nemá, ale on se mu omluví.

,,Na tom nezáleží." mávl nad tím rukou a pak ještě dodal: ,,A taky vím, že jsi včera plakal," prohrábl mu kudrnaté vlásky rukou a malinko se usmál nad vzpomínkou ze včerejška. Byl sladký když spal.

,,Proč si to Thomasovi řekl?" držel slzy na krajíčku. Nechtěl před ním brečet, připadal by si pak jako padavka.

,,Nevím, možná jsem byl naštvaný, nebo jsem ho chtěl prostě odbít něčím co chtěl slyšet." byla to pravda. Louis nerad lhal, ale tehdy lhal. V tu chvíli byl Louis opravdu naštvaný a možná i trochu žárlil.

Harry bohužel neuhlídal neposednou slzu, která se mu začala kutálet po pravém líčku. Vždycky byl hodně citlivý a v emotivních situacích jako je tahle své slzy nikdy neuměl uhlídat. Ovšem kudrnáče mnohem víc zaskočilo gesto které udělal Louis.

Vytáhl Harryho na nohy a pevně ho objal. Nechal si máčet svůj chlupatý župan jeho slzami a neustále ho různě hladil po zádech. Mladší se pod náporem vzlyků celý třásl a modrooký neměl ani tušení co dělat. Nikdy od něj nikdo utišit nechtěl. Ani Louise nikdo neutěšoval, vždy si musel vystačit sám.

,,Harry, poslyš. Nechápu co je na mě tak zajímavého, ale mezi námi nikdy nic nebude. Chápej, jsi ještě dítě a já jsem prostě nejraději sám." pořád ho držíc mu starší brunet šeptal do ucha vše co měl na srdci.

,,Už mi je sedmnáct!" zaprotestoval kudrlinka. Nad tím se Louis jenom malinko zasmál. Byl rozkošný.

,,Jsi mladý a nesmíš se zahazovat s takovýma podivínama jako jsem já," domlouval mu. Tak nějak věděl, že to stejně nemá cenu, ale nechtěl a hlavně neměl právo tomu kuřeti zničit celý život. On opravdu nebyl moc dobrým příkladem vzorného přítele.

,,Navíc, pokud sis toho nevšiml tak Thomasovi se moc líbíš." zatahal Harryho za baculatou tvářičku.

,,Tak proč to nechceš zkusit?! Proč se tomu tak bráníš?" mladší mu to vůbec nedělal lehčí. Lou si unaveně promnul spánky.

,,Protože k tobě nic necítím! Jsi jenom dítě, které nemá ani potuchy co znamená láska!" pevně ho chytil za ramena a několikrát s ním zatřásl. Lhal. Zase...

Neměl jinou možnost! Musel mu lhát jinak by ho od sebe neodehnal. Viděl všechny ty emoce se mu prohnaly ve tváři. Taky ho to bolelo, ale nešlo to jinak. Byl by s ním nešťastný a to by mu nikdy nechtěl udělat. S Thomasem bude šťastnější. To že bude nešťastný Louis už bylo vedlejší. On to zvládne, nebude to pro něj tak těžké.

//chtěla bych moc poděkovat (znovu) za komenty a vote.

co si o dílu a o tom co Louis udělal myslíte?

díly teď nebudou tak pravidelné, ale snad vám nebude vadit si třeba dva/tři dny počkat.

Měla jsem díl zveřejnit až zítra, ale chtěla jsem vám udělat radost.

Podívejte se na můj profil je tam něco jako thinking diary o mě

Love u so much.//

Love from hospital // Larry Stylinson Book1 ✔️Where stories live. Discover now