Love from hospital // Larry Stylinson Book1 ✔️

10

,,Snad řekl dost jasně, že nechce!" jeho 'zachránce' odstrčil neznámého kamsi stranou a kudrnáč až teď mohl zaregistrovat Louisova záda zahalená v jeho županu (speciálně Lady-Irwin si ho může představit bez trička!).

Louis!

Byl možná ještě o něco šťastnější, protože buďme upřímní, Harrymu se Loui jakožto zachránce na bílém koni neuvěřitelně líbil.

Popravdě, Louis se neuměl prát. Kdyby chtěl někoho udeřit tak se na devadesát procent určitě ani netrefí. Jediné co by ho donutilo se porvat bylo to rozklepané kuře v rohu místnosti. Ale on to v úmyslu neměl.

,,Co ti je?!" vykřikl rozhořčeně kluk, který málem ukradl Harryho první polibek.

,,Co mi kurva je?! Jasně ti Harry řekl že o tvojí společnost nestojí!" Louis už témeř řval. Neměl to ve zvyku, ale situace si jednoduše vyžádala jeho hrubý tón.

,,A kdo si ty? Hm, jsi snad jeho kluk?!" ti dva po sobě štěkali jako psi a evidentně se ani jeden nechtěl vzdát bez boje.

,,Jsem ten co ti nakope prdel jestli se jo ještě jednou dotkneš!" silou do něj strčil až spadl na jeho postel.

Otočil se k Harrymu a jeho rysy v obličeji okamžitě změkly. Chytl ho opatrně za ruku a začal ho tahat pryč z pokoje a hlavně daleko od toho bastarda.

Harry ho poslušně jako pejsek následoval až do nemocničního parčíku. Na nic se neptal, byl si témeř jistý, že mu to Louis co nevidět vysvětlí.

Starší stále přerývaně dýchal, ale Harry mu dával čas i když byl sám hodně napnutý.

,,Mrzí mě co jsem řekl," zašeptal modrooký po opravdu dlouhé odmlce. Harryho to zaskočilo, ani se nesnažil svůj údiv úkryt.

,,Změnil si názor?"

,,Ne tak úplně." popošel k lavičce na kterou si i sednul. Harry ho napodobil i když ho o to nikdo neprosil.

,,To nechápu," zakroutil kudrlinka nechápavě hlavou. Na to se Lou jenom hrdelně zasmál.

,,Jsi ještě dítě a mezi námi nic nemůže být. Jenže nějakým zvláštním způsobem mi tvoje společnost nevadí." mezi tím co vysvětloval si nervózně pohrával s prsty.

,,Takže kamarádi?" vyjekl Hazz.

,,Jo?"

,,Jenže já ti kašlu na nějaké kamarádství! To si tak slepý?! To nevidíš, že s tebou nechci být jen kamarád?!" rozhazoval rukama a jeho hlas už nezněl ani zdaleka tak dětsky.

,,A jsme u toho. Harry, ty jsi dítě a ani nevíš co cítíš!"

,,Stejně jako ty! Jsi takovej šutr! Tvoje srdce je stejně bezcitný. Já jsem možná dítě, ale vím co cítím!" ječeli na sebe v tichém parku.

A to bylo podruhé za dnešek co Louis Harrymu doslova vyrazil dech tím co udělal.

//tak je tu nový díl, moc jste mě potěšili s těmi komentáři takže tenhle díl je takové poděkování, doufám že to takhle půjde dál

Nakonec jsem se teda rozhodla pro Louiho jenom kvůli mému nápadu na tuhle hádku, jo jsem zlá

Mám pro vás další otázku; Co myslíte, že Loui udělal?

Hope u like it//