My dream, my life - Justin Bieber

Konec

"Nepůjdeme se projít?" Justin se mě s úsměvem zeptal.

"Jo, můžeme" taky jsem se na něho usmála a vyšla jsem na pláž. Vyzula jsem si boty a čekala na Justina, který ke mě s úsměvem přišel. Chytili jsme se za ruce a procházeli se jen tak po pláži.

"Justine nesedneme si? Už mě boí nohy" zakňučela jsem a Justin s úsměvem přikývl. Sedly jsme si na písek, který byl i přes to, že už se začíná stmívat zahřátý od slunce. Opřela jsem si hlavu o Justinovo rameno a on mě objal kolem pasu.

"Jednou se vezmeme, budeme spolu mít dvě děti, chlapečka a holčičku. První budeme mít chlapečka, aby potom tu holčičku chránil. Budeme mít veliký dům se zahradou a bazénem, ale hlavně obrovskou postel a ty víš k čemu" Justin se zasmál a já jsem ho praštila do hrudě.

"Ty taky umíš zkazit romantickou chvilku" řekla jsem se smíchem a znova se opřela o jeho rameno.

"To mě tak napadá, že děti budou muset být často u babičky" řekla jsem se smíchem a Justin jen přikývl.

  "Ale ještě jsem neskončil. Až děti vyrostou a odstěhují se od nás, tak skončím se svou kariérou. Stejně budu mít i tak peněz až až.  Ale když s tou kariérou skončím, tak se přestěhujeme sem, koupíme si psa a budeme chodit do obchodu na slevy. Budeme takoví šťastní důchodci a konečně budeme moct žít poklidný život" Nad tímhle jsem se musela začít smát.

"Hej... proč se směješ?" Justin se mě s úsměvem zeptal

"Protože tady meleš, jak budeme chodit nakupovat ve slevách a takovéhle kraviny. A Justine, nikdy by si se svou kariérou neměl končit" zasmála jsem se na něho a dala mu pusu na tvář.

"Michelle, ty si jako vážně myslíš, že by někdo poslouchal starého tlustého a plešatého Justina Biebera?" Justin se mě se smíchem zeptal. Nad tou představou jsem se začala smát jako nějaký člověk, který by měl být zavřený v psychiatrické. Za chvíli vypukl v záchvat smíchu i Justin a jak bylo vidno, tak jsme oba nemohli přestat. Asi po pěti minutách jsme se konečně začali uklidňovat.

"Justine? Už ti chci strašně dlouho něco říct, ale je to celkem divné. Teda chci ti to říct už asi od svých dvanácti let" Na něco jsem si vzpomněla a měla jsem potřebu to Justinovi už dlouho říct, ale vždy jsem na to zapomněla. Rukou mi naznačil ať pokračuju a já jsem tedy pokračovala.

"Dobře.." na chvíli jsem se odmlčela a poté jsem hned pokračovala. "No víš, já jsem tě milovala už asi od svých dvanácti. Nevím jestli se tomu dalo říkat láska, ale vždycky jsem si přála, že spolu budeme chodit" zasmála jsem se a Justin jen vykuli oči

"Cože?" řekl se smíchem "Já taky, sice trochu pozděj, ale taky jsem tě miloval" Justin se jen zasmál a já jsem měla stejnou reakci jako před tím ... taky jsem vykulila oči.

"Takže kdybych ti to řekla, takže bychom spolu možná chodili?" Pořád s vyvalenými oči jsem se ho zeptala a on jen s úsměvem přikývl.

"Nepůjdeme už? začíná mi být už trochu zima" řekla jsem mu a na mé pokožce se objevila takzvaná husí kůže.

"Jo, mě už taky" Justin se zasmál a ruka v ruce jsme vyběhli zpět do domu.

"Co budeme dělat? Je teprve sedm hodin." zeptala jsem se Justina hned když jsme přiběhli domů 

"No, já bych možná o něčem věděl" Justin na mě mrkl a já jsem se jen zasmála

"Na to zapomeň" vyplázla jsem na něho jazyk