My dream, my life - Justin Bieber

*18*

"ehmmm" někdo nás vyrušil a my se od sebe museli odtáhnou, ale když jsem se otočila a uviděla co Hannah dělá, tak jsem se zděsila, protože Hannah....

Protože Hannah to celé natáčela

"To jsi neudělala" zařval na ní Justin

"Ale udělala" řekla provokativně Hannah

"Prosím, nikam to nepřidávej, nebo s tím nic nedělej" žadonila jsem. Věděla jsem že je toho schopná, protože je hodně moc opilá a už jsem jí stihla za tu krátkou chvíli poznat.

"upss.. už je to na instagramu" začala se strašně smát a ze mě hned ten alkohol vyprchal a tak vidno i z Justina. Věděla jsem, že teď se mi stala jedna z nejhorších věcí a bude z toho veliký problém. Budou mě snad všechny Belieberky nenávidět a každý den budu slýchávat jaká jsem špína a kurva a to nevím jestli vydržím. Z oka se mi vykutálela jedna slza, ale následně jsem celá zrudla od vzteku a podívala jsem se s nenávistí na Hannah, která když mě viděla, tak se mě začala bát, ale to jsem já přece celou dobu chtěla.

"Možná si mi teď zničila celý život, budu jedna z nejnáviděnějších holek a to jenom kvůli tobě! víš jak mě teď budou někteří lidi nenávidět a to jen kvůli tomu, že jsi přidala video kde se líbám se slavným Justinem Bieberem?  Uvědomuješ si to vůbec? Děkuji ti Hannah vážně ti moc děkuji" vyběhla jsem na pláž a tam jsem si sedla naštvaně k moři. Vím, že jsem to asi trochu víc přehnala a že nebude zas až taková pravda, že budu jedna z nejnáviděnějších holek na svět, ale vážně jsem chtěla, aby si to zapamatovala..

"Michelle?" uslyšela jsem za sebou něčí nejistý hlas, no přesněji Justinův

"Ano?" 

"Jsi v pohodě?" přisedl si za mnou

"jo. vlastně ani nevím proč jsem na ní tak vyjela." usmála jsem se přitom

"Hannah už to video smazala"

"hmm, ale už si ho určitě někdo stihnul stáhnout"

"Napsal jsem mým Beliebers na twitter, že to video není pravdivé a že je to fake. souhlasíš s tím?"

"jo, dobrý nápad" usmála jsem se na něho

"promiň" njaednou mi řekl Justin a já jsem se na něho nechápavě podívala a Jstin pokračoval

"za to že jsem tě políbil" řekl Justin sklesle

"Justine, ale ty za to nemůžeš, kdybych to nechtěla, tak bych nespolupracovala. A mě se to i líbilo" usmála jsem se na něho a potom jsem hned vyběhla do pokoje. popravdě jsem se bála že se to Justinovi nelíbilo. 

"Justine? nikdy se nic takového nestalo, zapomeneme na to, ano?" zeptala jsem se ho, když vešel do pokoje, ale sama jsem věděla,  že si to budu pamatovat, určitě. A na to už asi nikdy nezapomenu.

"Michelle, ale já na to třeba nechci zapomenout. I když si to řekneme, tak ty moc dobře víš, že si na to pamatovat budeme. Nikdy to nikdo vědět nebude, teda když dobře zahrajeme že je to fake video, ale my si to pamatovat budeme určitě." usmál se na mě a já jsem ho objala. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a začala jsem fetovat jeho vůni. Už jsem vám říkala jak božsky voní?

"Vím, že jsou 3 ráno, ale Ali má někdy teď u nich oběd, nezavoláme jim na skype?" zeptala jsem se Justina, který se na mě podíval pohledem "Really" a jenom zavrtěl hlavou na nesouhlas

"Ne, teď se jde spát, protože se na zítřek musíme vyspat. Mám pro tebe překvapení" když sem se nadechla, že se ho zeptám kam, tak mě tak akorát svalil na postel a zalehl mě abych se nemohla ani hýbat, ale spíš jsem se cítila v bezpečí a ani to nebolelo, takže jsem ho nechala a za chvíli jsem usnula....

*RÁNO*

Dneska se mi stalo něco velmi zázračného. Já jsem vstala dřív, než Justin Bieber!! Po pěti minutách nudění v posteli jsem se zvedla a šla jsem si pro plavky. Vzala jsem si mé nové plavky, ve kterých mi bylo vidět skoro všechno. No co, taky chci někdy vypadat dobře. Šlo mi vidět půlka prs a spodek plavek jsem měla skoro jako tanga, ale nemyslete si o mě že jsem nějaká děvka, která když si takhle půjde po pláži, tak se tam hned vyspí s prvním klukem, který mi přijde pod oko. Vzala jsem si osušku a protože bylo jak jsem později zjistila teprve 7 hodin ráno, tak jsem si na sebe vzala tenký svetřík, aby mi nebyla až taková zima. Vyšla jsem na pláž a hned si zvolila místečko, kam svítilo slunce. Vyslékla jsem si svetřík a šla jsem zkusit jaká je voda, byla ledová. "logika Michelle, logika" řeklo mi mé podvědomí a já jsem se jen zasmála. Přemohla jsem se a vlezla do vody. Byla mi strašná zima, ale já jsem to neřešila. Plavala jsem tam a zpět, ale najednou jsem v noze pocítila strašnou bolest a nemohla jsem s ní pohnout. SAKRA, KŘEČ!!

"pomóct, pomóct!" křičela jsem, ale nikoho jsem neviděla a vdechla jsem strašně moc vody. Najednou se mi začalo zatmívat před očima a potom už jen křik nějaké osoby...

*Z POHLEDU JUSTINA*

Ráno jsem se vzbudil a bylo mi divné, že Michelle není u mě v posteli. Vstal jsem a šel jsem jí hledat. V kuchyni nebyla, v obýváku nebyla, v koupelně nebyla. Tak jsem se šel podívat na pláž. Ale když jsem viděl jak tam máchá rukama kolem sebe a potom najednou se začíná nehybně potápět. Tak mi bylo úplně jedno, že jsem v teplácích a rychle jsem tam s křikem jejího jména utíkal. Plaval jsem co nejrychleji jsem uměl, protože jsem jí vážně nechtěl stratit. Kurva stratil jsem přehld o tom kde je! začal jsem panikařit a rozhlížel jsem se všude kolem. Nikde nebyla. Málem jsem začal plakat, ale nevzdával jsem to. Našel jsem ji! Plaval jsem tam ještě rychleji, než předtím a vynořil jsem jí ze dna. Měl jsem veliké štěstí, že tady nebyla moc veliká hloubka, ale pro ni bych plaval klidně až nakonec oceánu. Přinesl jsem jí na břeh a v tu chvíli jsem zase začal panikařit. Vždyť ona nedýchá. ukápla mi první slza. Umělé dýchání! zaklonil jsem jí hlavu a zacpal nos. Pořádně jsem se nadechl a potom jí vzduch vyfouknul do jejich úst. To jsem zopakoval ještě dvakrát, ale nic. zkusil jsem jí nahmatat tep, ale nic jsem nenašel. masáž srdce! začala jsem jí dělat masáž srdce a ona začala vykašlávat vodu z úst. Předklonil jsem jí na bok aby se nezadusila vodou (pardón že vás ruším u čtení, ale nemyslíte si že bych mohla být nějaká záchranářka, nebo plavčice? :'DDD) Když otevřela oči, tak jsem byl neskutečně šťastný, vzal jsem jí do náruče a odnesl do obýváku, kde jsem jí následně položil na gauč.

V jednu chvíli, když člověka skoro ztratíte, si teprve uvědomíte, co vlastně pro vás ten člověk znamená. V tu chvíli kdy se Michelle probrala jsem začal plakat štěstím. Žádný z vás, který právě teď tenhle příběh čte, si ani neumí představit jak jsem byl šťastný. Rychle jsem jí objal a začal jsem plakat ještě víc. Moc jsem se o ní bál a v tu chvíli jsem si uvědomil, že k ní cítím něco víc, než jen kamarádství. "Miluju tě bože!" zakřičel jsem. Byl jsem v tu chvíli neuvěřitelně rád že neumřela, protože jsem nikdy nevěděl, co mě s ní ještě bude čekat...

takže je tady další část a doufám že se líbí. Chtěla bych se moc omluvit, že když jsem jí přidala tak tady nic nebylo, ale když jsem část přidávala tak se mi zasekal celý notebook a smazali se mi všechny slova z té části. Jinak strašně moc děkuju TessTerez za její úžasné komentáře a potěší mě každý vote i komentář

-xoxo michalka01 (kdybyste si někdo říkali, jestli jsem si náhodou nezměnila jméno, tak ano :)) )