16.

5.4K 274 3
                                    

ZNOVU UPOZORŇUJI ŽE TU DOKTOŘINU NECHÁPU.JESTLI TAM BUDOU KRAVINY TAK SE OMLOUVÁM..DĚKUJU))

A pak mi to došlo.
Není to kvůli jídlu. Už delší dobu neberu antikoncepci a spala jsem s Harrym bez ochrany.

"Už je to v pohodě?" zeptal se.

"Jo, ale mohl by jsi mě vzít do nemocnice?"

"Jasně."

"Děkuju." šla jsem se nahoru převlíc do něčeho jiného.
Vzala jsem si obyčejné černé džíny, tričko a na to šedý svetr. Přece jen je podzim a už je tam trochu zima.

Vlasy jsem si dala do culíku,vzala si kabelku a šla jsem dolů.

"Hotová?" zeptal se mě a obouval si boty.

"Jo." šla jsem za ním a taky se obula.

***

"Chci tam jít s tebou." už deset minut mu říkám ať zůstane v autě. Je tvrdohlavý.

"Harry prosím fakt tě prosím zůstaň tady. Chci tam jít sama." On neví že jdu ke gynekologovi a ani mu to říkat nebudu.

"Ale -" naléhal .

"Prostě chci jít sama!" to už jsem zařvala protože jsem byla naštvaná. Otevřela jsem dveře od auta a vyšla do nemocnice.

***

Celá rozklepaná jsem zaklepala na dveře.

"Ano pojďte dál." slyšela jsem.Otevřela jsem je a vešla do ordinace.

"Dobrý den."

"Dobrý den slečno. Co vás trápí?" zeptal se.

"Já no - myslím si že jsem těhotná."

"Dobře a dělala jste si těhotenský test?"

"Ne." klepala jsem se.

"Tak uděláme všechna potřebná vyšetření a pak uvidíme. Kolik vám je let?" téhle otázky jsem se bála. Co si o mě bude myslet?

"16."

"Dobře tak jdeme na to." řekl a já jen přikývla.

***

Ještě si tam něco pročítal a pak se na mě podíval.

"Gratuluji, bude z vás maminka." A v tu chvíli jsem ztuhla. Vždyť je mi sakra 16!

Já nemůžu být těhotná.Ať mě někdo bouchle pánvý po hlavě. Tohle je jen sen,ne to není sen, to je noční můra!

"Jste v pořádku? Jste celá bledá."

"A je t - to jisté?" snažila jsem se být co nejvíc v klidu.

"Na 100%." usmíval se.

"A je tu někajá možnost abych si to dítě nechala vzít?" ani nechci myslet na to že bych to co roste uvnitř mě zabila ale není tu jiná možnost.

Vím že teď to dítě rozhodně nechci a ani bych si ho nemohla nechat.

Co bych řekla mámě?

"Vždycky je tu ta možnost,ale být vámi tak si to nechám projít hlavou. Mohla by jste toho litovat."

"Dobře tak - tak já o tom bude přemýšlet a pak se za vámi stavím?"

"Budu jen rád ale promyslete si to pečlivě. Vím že ve vašem věku by to mohl být prolém ale vždy jsou tu i jiné mžnosti."

"Myslíte tím že bych to dítě donosila a pak ho dala k adopci?"

"Ano. Nebo by tu byli i jiné možnosti."

call me daddy » h.s. Kde žijí příběhy. Začni objevovat