39.

3K 200 2
                                    

"Ahoj Harry."

"Kde si byla?!" byl..naštvaný?

"S Lily."

"Proč mi lžeš?!"

"Nelžu ti." byla jsem zmatená.
Znovu.

"Jo lžeš!"

"Ne!"

"Co tady dělal Niall?! Proč tě vezl domů?"

"Co vyšiluješ? Uklidni se proboha!"

"Jsem v klidu!"

"Ne nejsi! Chováš se jako psychopat!"

"Já? To ty se tady chováš jako.." nedořekl to.

"Jako co Harry? Jen to řekni." do očí se mi nahrnuli slzy.

"Jako děvka!" z očí mi tekl vodopád slz.

Proč tohle dělá? Nevidí že mě to ničí? Proč si nenechá nic vysvětlit? Jen tak mi začne nadávat. Divím se, že mě třeba nezbil. To už tady taky bylo. Jemu jsou následky úplně jedno.

Až teď jsem si všimla té flašky od chlastu. Byla prázdná. Ale mně to bylo jedno, šla jsem na horu a zamkla se v ložnici.

Tohle přehnal. Neměl žádný důvod k tomu tohl říct. Vím  že za to mohl ten chlast, ale bolelo to.

Asi toho budu litovat. Začala jsem si balit pár věcí. Možná je to moc rychlé rozhodnutí, nic se tím nevyřeší, ale chci být u Lisy. Tam bude klid.

Vytočila jsem její číslo.

*Zlato,ahoj.*

*A - ahoj, já -mohla bych u vás pár dní zůstat?*

*Co se stalo?*

*Nechci to ř - řešit po telefonu, mohla - mohla by jsi pro mě přijet? Prosím?*

*Dobře, zachvilku tam budu.*

*Děkuju.* hned jsem to típla. Přibalila jsem si tam ještě pár věcí.

Pořád jsem brečela. Je mi to strašně líto.

Plácla jsem sebou na postel a další hodinu o tom přemýšlela.

Co když to myslel vážně? Co když si to o mně myslí? To je blbost. Nevím čemu mám věřit.

Pípla mi zpráva ve které bylo že Lisa už je tady. Ještě jsem se trochu upravila a utřela si ty černé oči.

Popadla jsem tašku a šla jsem dolů do chodby. Nechtěla jsem aby mě Harry slyšel.

"Kam jdeš?" jeho hlas byl hrozně chraplavý.

"Pryč." odsekla jsem.

"Kdy se vrátíš? Proč máš tu tašku?!"

"Nevím kdy se vrátím, nevím jestli se vůbec vrátím." nic mi na to neříkal. Ani se nepokoušel mě zastavit. Proč taky, že?

Jsem přece jen děvka.

Obula jsem si boty a šla ven.

Nastoupila jsem do auta.

"Zlato co se stalo?" hned okolo mě obmotala ruce.

"Můžeme si o tom popovídat doma?"

"Jasně." nastartovala a jeli jsme.

Celou cestu bylo ticho.

"Jsme tady, dej mi tu tašku, vezmu ti ji."

"Děkuju."

"Mike šel s holkama pryč. Můžeme si o tom v klidu popovídat."

"Dobře."

"Tak co se stalo?"

"Byla jsem s Lily ve městě, ale to není důležitý. Potkala jsem tam Nialla a on se nabídl, že mě odveze domu, nejdřív jsem nechtěla, ale pak jsem řekla, že jo. Harry se mezitím vrátil domů. Byl v práci. Přišla jsem domů a on byl opilý. Ptal se mě proč tu byl Niall a kde jsem byla. Řekla jsem mu pravdu, že jsem byla s Lily ale on mi nevěřil. Asi si myslel že jsem byla s Niallem, což nebyla pravda. Začali jsme se hádat a on mi pak řekl že - že jsem děvka." znovu se spustil proud slz.

"Tohle řekl?" vypadala překvapeně.

"Jo. A bylo mu jedno že jdu pryč, ani se nesnažil mě zastavit."

"Tohleto přehnal."

"Půjdu nahoru."

"Dobře. Kdyby jsi něco potřebovala tak jsem tady ano?"

"Děkuju, opravdu."

"To je samozřejmost."

Vzala jsem si svoje věci a šla do pokoje.

Plácla jsem sebou rovnou na postel. Ani jsem si nesundala oblečení. Zavřela jsem oči a pokusila se usnout.



call me daddy » h.s. Where stories live. Discover now