18. část

8.2K 434 10
                                    

Když byli už všichni venku z jídelny, šla jsem se znovu podívat na tu nástěnku. Tu fotku už někdo strhl, ale já ji tam furt viděla. Podívala jsem se na denní program a plácla se do čela. Dneska je diskotéka! Chtěla bych, aby mi ta Tori přestala kazit život, jenže se jí nějak nechce. To ona navrhla, abychom měli diskotéku. Spočítala jsem dny, kolik už jich tady jsme. Sedm dní! Zítra odjíždíme... Někde v koutu duše mi to bylo líto. Už nikdy neuvidím Eliz, Tylera - ale počkat, já ho už nechci vidět! Možná...

Vzala jsem si na sebe šortky a tílko a nechala si od Eliz zaplést vlasy do francouzského copu. Pak Eliz na 5 minut odběhla. Vrátila se s kytičkama v ruce.

,,Můžu ti je dát do vlasů?" zeptala se.

,,Jasně, udělej ze mě krásku." usmála jsem se na ni.

Podívala jsem se do zrcadla a objala Eliz.

,,Je to moc krásné.."

,,Ale to nejsou jen ty kytky. To ty jsi krásná." mrkla na mě. Sama si vzala černé tílko, na to  tyrkysový crop top s bílým číslem 46 a černé legíny s černou minisukní.

,,Sluší ti to." řekla jsem jí.

,,Díky." Náhle jsme uslyšely hlas vedoucího:

,,Tak pojďte diskotéka začíná.." Rychle jsme si daly řasenku, stíny a lesk na rty a vyrazily jsme.

Tancovaly jsme na rychlé písničky a pak dali první ploužák. A v tu chvíli jsem poprvé zahlédla Tylera. Vyrazil mi dech. Vzal si na sebe modro-zeleno-bílou košili a džíny. Vlasy měl nagelované na patku a na tváři měl sladký úsměv. Mířil ke mně. Snažila jsem se schovat za Eliz, ale on mě stejně našel.

,,Zatancuješ si? Jo nebo jo?" Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem lehce přikývla. Zavedl mě blízko Jacka, jeho kamaráda. Dala jsem mu ruce kolem krku a začala přešlapovat z nohy na nohu podle rytmu hudby. Tyler mě napodobil. Po chvíli jsem si položila hlavu na jeho rameno a on si mě přitáhl blíž k sobě. Užívala jsem si to, dokud do mě někdo prudce nestrčil. Podívala jsem se za ním a tam stála Tori. Překvapivě...

,,Já s ním budu tancovat ne ty!" zdůraznila mi.

,,Ne."

,,Cože?"

,,Ne!" zopakovala jsem.

,,Ale mě se neodmlouvá rozumíš? Takže se teď ztrať!"

,,Ne! Teď s ním tancuju já!" Strčila do mě. Nenechala jsem si to líbit a strčila jsem do ní. Takhle to chvíli pokračovalo a pak se to stalo. Dřív než nás stačili odtrhnout,  dostaly jsme se ke schodům a ona do mě strčila... Špatně jsem dopadla a ucítila prudkou bolest v noze. Zatnula jsem zuby a snažila se vstát. Sotva jsem se ale dotkla tou nohou země, prudce mi ní projela bolest.
,,Ah..." zkroutila jsem obličej bolestí. Ležela jsem tam a nade mnou se skláněl Tyler a Eliz. To už jsem v dálce slyšela sanitku.
Naložili mne do sanitky a Tyler chtěl jet se mnou, ale nedovolili mu to. Jel tam se mnou jen zdravotník.
Seděla jsem na posteli a nudila se. Na samotce je to nejhorší. Nikdy tam nemáte co dělat. Kvůli mě museli prodloužit tábor ještě o týden,  protože se musel na cestu zpět naplnit celý autobus a Já bych neměla s kým jet. Pustili mě do tábora,  nohu mám lehce naštípnutou,  Já nemohu na nohu ani na šlápnout, ale není to nic,  proč bych měla zůstávat v nemocnici.
Už jsem umírala nudou, když někdo zaťukal na dveře.
,,Dále." řekla jsem. Dveře se otevřely a Já vzhlédla od té nejzajímavější věci,  co byla na pokoji, od matrace. Stál tam Tyler s kyticí.
,,Ahoj. Ty jsou pro tebe." podal mi kytici. Usmála jsem se na něj.
,,nudíš se co?"
,,Ani nevíš jak." přitakala jsem. Naklonil se ke mně, že mi dá pusu, ale já ho odstrčila. Vůbec jsem nevěděla proč, ale instinkty mě přímo ovládaly. Podíval se na mě a já řekla: ,,Měl bys radši jít, aby si nemysleli, že tu něco děláme..." Uhnula jsem pohledem.

,,Před tím ti to nevadilo... No tak si to tu užij." řekl chladně a hodil po mě časopisy, které mi koupil.

,,Díky..." řekla jsem zaraženě, ale to už Tyler byl pryč. On je na mne naštvaný? zeptala jsem se sama sebe.

,,Sestro?" Bylo mi trapné říkat zdravotníkovi sestro, ale žádal si to.

,,Ano Rose?"

,,Potřebuju na záchod..." vzal mě do náruče a přenesl na záchod.

Když mě vrátil, zase někdo zaklepal.

,,Dále." řekla jsem a myslela si, že se mi přišel Tyler omluvit. Ale dovnitř vešel někdo úplně jiný. Stál tam Jack. Ten co je se mnou v týmu a je to taky Tylerův kamarád.

,,Neruším?"ptá se.

,,Vůbec ne."

,,Něco jsem ti přinesl." Nedočkavě jsem si přesedla na místě. Podal mi čokoládu.

,,To je od tebe strašně milé, díky." usmála jsem se na něj a obejmula ho. Nějakou chvíli jsme si povídali, ale on se po chvíli musel jít připravit na večerku. Lehla jsem si na postel. Tohle byl báječný den...

Letní táborKde žijí příběhy. Začni objevovat