- Tento syndrom se týká mužů, kteří odmítají dospět. Všechnu zodpovědnost nechávají na partnerce a se svým dítětem mají spíše kamarádské vztahy.. Ne otcovské. Zkráceně se chovají a přemýšlí jako děti.
Stále nesmířen s dospělým věkem,
stále chci řešit problémy brekem?
Vždyť 30 let vnímaný světem,
a i tak schován před svitem,
slunečních paprsků.
Rozbřesků,
důležitých rozhodnutí,
která tě chytnou a zarmoutí.
Snaha to nechat bez povšimnutí,
mé partnerky,
ne takové amatérky.
Všechna zodpovědnost je na ní,
u mě nemůže být vše k mání.
Vlastní syn je jako kamarád,
kterého mám však tuze rád.
Nesmí ve mně vidět vzor,
když ke všemu mám vzdor,
a jediným soupeřem je čas.
Po té dosáhnutá dospělost zas,
jak toto přejdu dokonale a snáz?
No jako dítě!
Je to jednodušší, to snad víte,
po obědě jen v klidu spíte,
a neřešíte peníze, účty,
protože bez vší úcty,
přijde radosti tucty.
Jednoduché myšlení,
sem tam vymýšlení.
Ostatní vrstevníci dospěli,
copak si nevzpomněli,
jak jsme chodívali pít,
a chtěli se s ostatními bít?
Chybí mi..
Nedokážu si s nima rozumět,
i když stačí tak málo,
a to mému myšlení porozumět.
Bude to vůbec někdo umět?
Už jen 4 části a bude konec.
+ se dozvíte proč básník?
ČTEŠ
Bláznův Deník
PoetryV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
