Bláznův Deník

Syndrom vyhoření

- Nechuť k sebevzdělávání. Nemáte náladu vůbec nic dělat, pouze den ode dne přežíváte.. Vnímáte svůj život jako stereotyp, a nemáte motivaci s tím něco udělat. Mají to často umělci, autoři, lékaři.. Avšak i mně je tento syndrom vážně dosti známí.

Pro jedince, kteří se budou hned ztotožňovat - Nepleťte si jen pouhé " puberťácké " změny nálad v dospívání, s tímto syndromem. To, že člověk je bez nálady a pociťuje, že ho nic nebaví, neznamená, že to je hned tento syndrom vyhoření. Syndrom trvá mnohem déle, než jedno odpoledne, kdy nevíte, co dělat.. Neberte to jako urážku, avšak jen jako upozornění. Děkuji.

Pohlcení, pocit prázdnoty,

pocení?

Není čas dělat drahoty.

Uzavře tě to, do samoty,

později, sebere i kalhoty.

Jak tomu lze předejít?

Získat zpět sebevědomí,

neprožívat jen bezvědomí,

v nenávisti a nechuti,

ke svému životu.

Smýt z obličeje němotu,

nasadit masku úsměvu,

jít napříč úspěchu..

Ne.

Nedá se nic dělat,

dál už to nejde,

sám se vzdělat?

Rychle mě přejde.

Kompletní ztráta motivace,

mě zavede do situace,

úzkosti plné bez nálad,

těch tragických balad.

Vyhořel jsem.

Ztratilo se všechno,

život v těle vymřel,

poškozované stehno,

ten tichý výstřel,

o všechno jsem přišel?

Ta znuděná tvář,

jsem pouhý lhář,

a dlouho, jen snář.

Jediné, co mi je nyní blízké,

nemyslím sebevědomí nízké,

ale čistokrevnou noc.

Protože víte proč?

Má charismatickou moc,

že pohltí ostatní lidi.

A já mohu být sám uzavřen,

a širým světlem, nespatřen.

Syndrom vyhoření,

takhle končí poražení.

" Poet napsal 2 části za jeden den?! Copak je toto za bordel.. "

- No, co bych pro vás neudělal. (: