Snaping with idiot //N.H. ✔️

Memories

Vzbudila jsem se až když byla za okny tma. Pomalu jsem se zvedla tak abych Hope nestrčila a vyšla jsem tiše na chodbu v patře. Dole v obýváku se svítilo a můj kručicí žaludek mi dal jasně najevo, že bych měla něco sníst. Když jsem byla u konce schodů, uslyšela jsem irský přízvuk a Harryho chraplák.

,,Nialle, sakra ona tě miluje! Chtěl jsem s ní vychovat Hope a strávit s ní zbytek života!" vykřikl Harry naštvaně. Pomalu a hlavně tiše jsem přeběhla do kuchyně a vzala jsem si nějakou tyčinku.

,,Harry, já s tím nic neudělám. Naštvala mě, nechápu proč zmizela a nechápu vlastně nic. Chci si s ní promluvit, kde je?" zeptal se tiše Niall.

,,V pokoji Hope." odpověděl Harry a já rychle doběhla zase zpět do pokoje a lehla jsem si, předstíajíc spánek.

,,Steph?" zavřel za sebou Niall dveře a sedl si na kraj postele.

,,Hm?" zamumlala jsem naoko rozespale a koukla jsem se na něho.

,,Proč jsi utekla?" zeptá se a já se prudce posadím.

,,Nezvládla jsem to psychicky. Měla jsem halucinace a všechno se posralo." zaúpím naštvaně.

,,Sakra Steph! Miloval jsem tě!" vyjekne tlumeně, aby nevzbudil Hope.

,,Miloval?" zakoktám se a sleduji ho s pozvednutým obočím.

,,Už ne. Sbohem Steph." zašeptá a vstane.

,,Nialle! Nemůžeš jen tak odejít." vstanu a jdu za ním ke dveřím.

,,Promiň." zašeptá a odejde pryč z pokoje, z mého života. Za chvíli slyším i bouchnutí vchodových dveří a když se podívám z okna, vidím, že odešli oba dva. Po tvářích se mi spustí nekontrolovatelné slzy a já jsem donucena dojít si do koupelny, abych nevzbudila svými vzlyky Hope.

Pomalu se svezu po dveřích na zem a z kapsy mikiny, kterou jsem si ješte nesundala, vytáhnu tu malou stříbrnou záchranu. Ne! Tohle už nepoužiju! Rychle to hodím do koše pod umyvadlem. Co mám dělat?! Kéž by tu byl někdo kdo by mi pomohl a poradil by mi, třeba babička, ale ta zemřela když mi bylo patnáct. Vždy mi poradila a pomohla. Nechci takhle žít. Bolí mě pohled na Hope, která má rozhádané rodiče. Bude mít jenom tátu, to bude lepší.

Ze skříňky nad umyvadlem vytáhnu malou ampulku s práškama a z kuchyně donesu láhev vodky. To by mělo stačit. Převléknu se do bílích šatů a napustím si vanu. Naposledy obejmu Hope, políbím ji na čelo a vezmu si do ruky papíry a tužku. Dopisů napíšu několik. Pro Harryho, Nialla, ostatní kluky, holky ze skupiny, Sam, mamku se ségrou a bráchou a nakonec jeden pro Hope, kam přidám jednu společnou fotku, kterou jsem dneska vyfotila při příjezdu domů. Když asi za hodinu dopíšu všechny dopisy, už úplně naposledy pohladím Hope po hlavičce a dojdu do koupelny. Je ze mě totální troska.

Jeden prášek vypadne a když s oranžovou ampulkou zatřesu, zaplní se mi celá ruka bílými prášky.

,,Sbohem Hope, Nialle, Sam, Harry a všichni koho jsem kdy milovala. Uvidíme se na lepším místě." zašeptám a do pusy nacpu všechny prášečky. Zapiju to několika lokama vodky a když ji do půlky vypiju, položím ji na kraj umyvadla a lehnu si do již vrchovaté vany. Pomalu zavřu oči a začnu se potápět. Všechny mé svaly se uvolňují a už pociťují jen úlevu a před očima mi probíhají vzpomínky s Niallem. On byl totiž můj princ na bílém koni a já měla být jeho princezna.

(prosím pusťte si písničku v médiích💙)
~~~~~~

,,Steph?" zastaví se v kroku a pousměje se na mě. Nerozumím tomu, odkud zná mé jméno? To přece nemůže být Niall.

,,Co?" vytřeštím oči.

,,To jsem já, Niall."

,,To je blbost, to nemůžeš být ty." zamračím se.

,,Jsem to já. Já jsem Food lover." zazubí se a kouká na mě.

~~~~~~

,,To byl tvůj pták nebo co? Nic jsem necítila, to je tak malej?!" vykřikne Stephanie pobouřeně. Začnu se smát a okamžitě vytáhnu mobil, abych vyfotil Steph, která má jako nějaký lovec nohu na Zaynově rameni, ten se tam svíjí v bolesti a ona se vítězně usmívá. Okamžitě to pošlu klukům, kteří jsou asi vedle a se Steph po boku jdeme za nimi.

~~~~~~

,,Prosímtě zklidni." zasměji se a otočím se na něho. On jen vykulí oči a vykřikne 'pozor!'. Rychle trhnu volantem ke správné straně silnice...

Zatmí se mi před očima a bojím se nejhoršího. Co když umřeme? Tato myšlenka mě donutí rychle zatřást hlavou a začít se soustředit. Rychle zatáhnu ručku a smykem zastavím u srázu dolů, ke kterému jsme se rychle blížili.

~~~~~~

Řetízek srdíčka s velkým diamantem uprostřed.

,,Nelíbí?" zeptá se vyděšeně, protože si asi všimne mého zrovna ne moc šťastně vypadajícího výrazu.

,,Co? Ne, je nádherný, ale musel být drahý." obejmu ho a obličej zabořím do důlku mezi ramenem a krkem.

~~~~~~

Je tam Niall, s velkým, hnědým plyšovým medvědem, puket rudých růží svírá v druhé ruce a mezi zuby má menší obálku.

,,Nialle..." zaúpím a vstanu.

,,Mfrzí me to." zamumlá, s obálkou v puse mu to moc nejde a proto mu ji vezmu.

,,Co tady děláš?" prohrábnu si vlasy a pohladím ho po tváři.

,,Miluju tě, nechci tě ztratit." podá mi růže a medvěda.

~~~~~~

,,To jsem neřekla, ale Harry, miluju ho." vypadne ze mě a on hlavu otočí na druhou stranu.

Přiznávám se že jsem tenhle díl psala od pěti od rána a brečela jsem 😔 Vím že asi nikdo nečekal takový konec, ale už jsem ho měla od půlky nachystaný 😔

Bude ještě jeden díl, kdy bude pohřeb a pak bude Epilog, kde budou dopisy od Steph 😞

Pak na závěr samozřejmě bude ještě poděkování + fakta o příběhu ❤️

Love you all ❤️💕💙

PS.: Neodvážila jsem se to sama publikovat, takže to publikovala Suschysuschy kdyžtak zabijte ji a ne mě 😏😂