Who are the Marauders? (HP fanfikce)

Kapitola 18//Halloweenská paráda 1/2

Konec října znamená jediné. Halloween.

Za ty dva týdny se toho v mém nudném životě skoro nic nezměnilo. Každý den jsem se snažila být co nejvzornější žákyně a ani jednou jsem nepřišla pozdě na hodinu. Proč? Odpověď je prostá. Čeká mě Halloweenský prank.

Setkání s Brubálem jsem se snažila vytěsnit z hlavy. Ale upřímně, jde vůbec něco takového vytěsnit? Není snad vteřina, kdy bych se nesnažila najít víc. Bohužel neúspěšně. Prohledala jsem každou možnost, kde by se mohl skrývat kousek mojí minulosti, ale nakonec jsem si slíbila, že na to zapomenu. Aspoň na neurčitou dobu.

I Kim a Lily si všimly, že něco není v pohodě. I přes to, že jsem s nimi trávila každou volnou minutu času, jsem se párkrát vytratila pryč, abych mohla o věcech znova popřemýšlet. Ovšem přetvařování, to je moje parketa. Víc nezjistily a já to všechno shodila na příliš učení. Taková lež.

Kim nás před týdnem seznámila s Jackem z Mrzimoru. Naše setkání bylo vcelku komické. Prvních třicet minut jsme si s Lily říkaly, jak moc roztomilí spolu jsou. A oni vážně byli! Ale po strávení další hodiny ve společnosti těch dvou nalepených na sobě? Myslela jsem, že umřu. Ani jsem si nechtěla představovat, co dělají, když tam nejsme.

Poslední dobou si připadám paranoidní. Je docela děsivý jít sama po chodbě a najednou za sebou zaslechnout kroky, který tam nejsou. Jestli za tím stojí Black, tak ho zabiju! Několikrát mi to málem způsobilo infarkt. Ale upřímně, řešit jestli mám bludy nebo ne, se mi moc nechce a tak jsem se pokusila to vypustit z hlavy. Úspěšně.

„Larisso! Mohla by ses prosím soustředit, když už jsi mě do toho zatáhla?" mračil se na mě Regulus s rukama založenýma na hrudi. Protočila jsem pobaveně oči.

„Radši mi podej další knihu, Regu," zašklebila jsem se a natáhla se pro další stokilovou bichli. Regulus vztekle zaklel a odhodil další knihu na hromadu. Nespokojeně jsem mlaskla.

„Vážně tohle musíme dělat?"

„No tak. Je Halloween! To se musí oslavit nějakým dobrým děsivým prankem. Přece bys to nenechal Pobertům!" vykoukla jsem zpod knížky a odložila ji na stůl. Jelikož je Halloween, přemluvila jsem Rega, aby mi pomohl s přípravou jedné akce. Dokonce jsem do toho začlenila i Protivu, který mi na to s radostí kývl.

„No právě! Jedna katastrofa za večer stačí. Nerad bych, aby to skončilo jako minule, když nám bůhvíco namíchali do džusu," rozhodil rukama a hlavou se opřel o stůl. Uchechtla.

„Hele, mám dohodu. Ty mi pomůžeš najít potřebné informace a já ti na oplátku zjistím, co bude jejich dnešní divadlo. Platí?" nadzvedla jsem obočí a smluvně se usmála. Taková nabídka se přece neodmítá, ne?

                                                                           ---------

Přípravy na každoroční Halloweenskou hostinu byly v plném proudu. Hostiny v Bradavicích jsou asi to nejlepší, co vás za celý život může potkat. Je tam tolik jídla, že byste jím nakrmily snad všechny hladovějící Africké země.

Já opět v akci. Připadám si jako tajná agentka. Větší starost mi ale dělají Poberti. Musím zjistit, co za sviňárnu na dnešní večer chystají.

Takže bod dvě na mém seznamu. Šmírovat Poberty. Což bude docela výzva, vzhledem k tomu, že dneska se rozhodli uspořádat další večírek a já přepokládám, že celý den budou bůhvíkde shánět alkohol. Smutné.

„Ale, ale. Larissa Stoneová sama na chodbě. Neměla by ses potom, co ti udělala Bellatrix spíš schovávat?" vtáhl mě zpátky do reality neznámý hlas. Otočila jsem se za sebe a spatřila neznámou chlapeckou tvář. Stál přede mnou blonďák se zmijozelskou kravatou ledabyle uvázanou kolem porozepnuté košile tak, jak to nosí James a Black. Nadzvedla jsem obočí a založila si ruce na prsou. Zmijozelák se ledově zasmál a přiblížil se. Proč mě všichni přepadaj na chodbě?