Big Bad Boy [Czech story]

9.part [The little lights of mine]

Znuděně otáčím listy malé brožurky,kterou jsem popadla ve stojánku na nemocniční chodbě a snažím se zapomenout na dnešní nečekanou návštěvu mé matky a Toma. Najednou mě ale v brožurce zaujme článek:

Velké holky nepláčou aneb Co by měla každá žena vědět o zakázané lásce. 

Nejdřív mi to příjde celkem podivné si číst právě článek na toto téma,ale když lehce zklouznu po celém obsáhlém článku,odvážím se a začnu číst:

"Statistiky prokazují,že téměř 6 z 10 žen prožilo (a ne jednou) zakázanou lásku. A co to vůbec zmanená? Zákázaná láska není vůbec zakázaná,tento přívlastek je doplňován z důvodu nelehké situace mezi oběma zamilovanými jedinci. Zakázaná láska je pojem,který označuje právě zamilovanost dvou lidí,kteří ví o pocitech druhého,ale nechtějí to dávat najevo.

No a dál se nedostanu,protože si ke mě přisedne Niall a zvědavě mi vytrhne brožuru z rukou.

"Co to čteš?" zeptá se a zažhmourá do textu "To nepřečtu,je to moc malý písmo"

Zakoulím očima a snažím se mu sebrat knížku "To není nic pro tebe .."

"Takže Co by měla žena vědět o zakázané lásce? Co to je za volovinu?" prohlídne si mě.

A teď mu v hlavě prolítlo,že ještě nejsem žena uvědomím si a začnu se smát.

"Volovina to je,ale něco na tom bude" mrknu na něj a Niall uvolní ruce. To mi umožní si vzít to,co jsem si před malou chvilkou přivlastnila.

"Nevypadáš,že by si byla zamilovaná" prohodí.

Vyděšeně se na něj kouknu. Už už se chci nadechovat,ale v tom si všimnu mého táty,jak k nám zběsile utíká.

Vyměníme si s Niallem vyděšené pohledy.

"Co se stalo?!" pronese táta vyklepaným hlasem když doběhne.

"Babička má zase pokles tlaku,takže William .. ehm,teda pan Horan," opravím se,starostlivě tátu chytnu za ruku a pokračuju "No,chtěl si jí tu nechat na pozorování a já osobně si myslím,že to tak bude lepší"

"Nemusíte se bát,táta je profík" pronese Niall a s podporujícím výrazem ve tváři se koukne na tátu a pak i na mě.

         Opět s Niallem nasedáme do jeho auta a když si zapínám pás,Niall se otočí a řekne "Sophie,mohl bych se tě na něco zeptat?"

Hrkne ve mně.

"To mluvíš na mě?" podivím se.

Niall se usměje "Přece nebudu jen tak mluvit do vzduchu,ano,mluvím na tebe"

V hlavě mi začnou hrát pomyslné vítězné fanfáry.

"Tak co si mi to chtěl?" usměju se.

Niall se chvíli rozmýšlí a pak řekne "Bavil jsem se s tátou a .. Prý tvoje babička chce,aby tvůj děda za ní přijel"

"Cože?" překvapeně se ho zeptám "Aby děda přijel?"

"No,říkal mi to táta,"poškrábe se Niall za uchem.

Tak už vím,proč děda není doma, prolítne mi hlavou.

"No,.. ehm,jak bych ti to vysvětlila," zakoktám se a otočím se na něj "Ani nevím,kde děda je.. Když jsem se babičky ptala,řekla-"

To už ale nestihnu Niallovi povědět,protože se u auta zjeví menší blondýnka v mém věku a zběsile začně bušit na okénko.

"Omluv mě," špitne Niall,otevře dveře a vyleze ven.

Holka se na mě koukne a pochvíli začne rozhazovat rukama a zuřivě něco Niallovi říkat.

Ovšem to já neslyším,v autě hraje potichu rádio a oba jsou od auta vzdáleni natolik,že slyším jen jemné brblání. Asi po pěti minutách se Niall rozčíleně vrátí do auta,zavře dveře a poručí mi:

"Pojď blíž a dej mi pusu"

"Cože?" překvapeně se na něj kouknu.

To už mě ale dlaní hladí po pravé tváři a mumlá si:

"Neboj,já ti to pak vysvětlím"

Pomalu se ke mně přiblíží tak,že se naše rty lehce dotknou a já chytím Nialla zezadu za krk,čímž si ho prakticky k sobě přitáhnu. Když se od sebe odlepíme,kouknu se na blondýnu stojící na parkovišti. Ta zuřivě dupne a odsupí někam pryč.

"Promiň" omluví se "Nechtěl jsem to udělat"

"Spíš mi řekni,proč tohle divadýlko" pobaveně se ho zeptám.

Upřímně,docela se mi to líbilo.

"Ta holka mě pořád otravuje,myslí si,že spolu chodíme a všude to rozhlašuje" vysvětluje Niall a mezitím startuje auto "No,a mě samozřejmě nenapadlo nic jinýho,než tě takhle využít"

Tak tohle si budu muset někde napsat,prolítne mi hlavou a já se usměju:

"Doufejme,že tu holku v příštích deseti letech nikde nepotkám," začnu se nahlas smát "jinak mi udělá ze života peklo"

"Bože!" chytí se za hlavu "To mě nenapadlo. Sophie,promiň mi to"

"V pohodě" mrknu na něj a upravím si pás.

         Zbytek cesty oba mlčíme. Niall se evidentně cítí trapně a já ani v nejmenším netuším,co k té celé aférce říct.

"Sophie?" špitne Niall,když parkuje auto před babiččiným domem.

"Ano?" přívětivě se na něj kouknu a zachrastím klíčky v ruce.

"Je mi to trapný říkat,ale .. Líbilo se mi to" koukne se na mě a nahodí nevinný výraz.

Líbilo? Myslí tím tu pusu?!! začne se mi vynořovat v hlavě jedna myšlenka za druhou.

"No,ehm .. já-"

"V pohodě,nemusím mi na to odpovídat,já tě chápu" sklamaně se chytne oběma rukama volantu.

"Ne,nechápeš" usměju se a otevřu dveře auta "Já jen nevím,co ti na to mám říct .. jinak,děkuju za odvoz"

Bez dalších slov vylezu ven z auta,zavřu za sebou dveře a pomalu dojdu ke dveřím domu.