Kolikrát jsem tě už ztratila -
znovuobjevila?
Vždyť naše píseň se ti líbila;
když já ti ji slíbila.
Pouhých řádků pár
a taková bolest;
když v ten den jsi vstal
a ukončil jsi svoji lest.
Slzy pouze opouštěly
mou dneska prázdnou schránku.
Oči už nic neviděly,
ani tu tvou sebranku.
Tentokrát nebylo úniku -
tvá taktika byla bezchybná.
Přispěl jsi k mému zániku,
abych byla upřímná...
Bolest v temnotě nahradil stesk,
světlo spatřiti jsem chtěla -
ve tmě ocelový lesk,
když dýka do mě vražena byla.
Slepotu nahradilo procítění -
pochopila jsem tvou hru.
Tělem, duší - projelo mnou chvění,
jakmile pochopila jsem, co už nezmohu.
Láska k tobě se vytratila,
nahradila ji prázdnota.
A tak na oprátce lží jsem se oběsila -
a tělem opět prorazila temnota.
Na slunce uvrhls mě po vládě tmy,
mé oči znovu osleply,
avšak tvé ostří viděly,
když krvavě rudou vystříkly.
O srdce's mě připravil -
teď i o můj zrak.
Do tmy navždy jsi mě pohřbil;
ty svět rozsvítil's mi, pak udělal's cvak.
ČTEŠ
Mrtvá poezie
PoetryŘíká se, že se vaše osobnost, problémy, odráží v tom, co píšete, malujete, vytváříte. Já tvořím především z toho, co mi ze mě ještě zbylo. Mé první básně se od těch mladších podstatně liší... Líbí se tato sbírka básní? Přečti si Poezii z krvavé ruk...
