Anorektička

prolog. :)

„Jess! Okamžitě pojď jsem a hned, zase si nic nesnědla" a je to tady zase. Mamka znova a zase vyvádí. Včera se vrátila z pracovní schůzky na Novém Zélandě, byla tam 2 týdny, celou dobu tady byl klid a teď? Zase tu furt ječí. „Nechci jíst, nemám hlad, sněz to ty" „Neřvi na mě a okamžitě si to pojď sníst rozumíš mi?" „Rozumím a ne nesním, nemám hlad, držím dietu, jsem tlustá a nechej mě na pokoji." „Co si to řekla?? A jak si to řekla?? Jess Parkerová máš zaracha a neřvi na mě, nejsem nějaká tvoje kamarádka."

Zase na mě řve, už mě to dost sere. Achhh blbý půl rok. Už jenom půl roku a budu mít 18 a budu moct vypadnout z domu. „Jako kamarádka?? Žádné nemám a proč?? Kvůli tobě, nikam mě nepouštíš a tak si je nemám jak najít a jíst nebudu, jak jsem už říkala nechci být ještě tlustější než jsem" Třískla jsem dveřmi do pokoje a zamkla se, protože vím, že moje mamka je schopná mi i do mého pokoje přijít a začít mě krmit jako husu..

Důvod proč nechci jíst je prostý, nechci být tlustá. No to sice už jsem, ale kdybych byla ještě víc tak bych to už asi nedala, chci se líbit klukům a ne být nějaký špekáček. Držím strašně silnou dietu. No silnou, mě nepomáhá. Cvičím každý den minimálně hodinu a při cvičení jsem strašně obléknutá. Chci se potit co nejvíce. Mám takové pravidlo ohledně cvičení a tím se také řídím. Čím více se potíš, tím více zhubneš. Nevím jestli to funguje normálně, ale na mě ne. Na mě nefunguje nic.

Když jdu po chodbě ve škole, všichni se na mě dívají, ale tak nechutně. Vždy když se vrátím ze školy, tak si lehnu na postel a začnu brečet do polštáře s pocitem, že jsem moc tlustá a proto se na mě tak dívají.

Možná se ptáte kolik vážním. No já nevím. Mám fobii z váhy. Bojím se toho čísla, které by se tam ukázalo. Bojím se toho. Na váze jsem nestála od mých 13 let..

Co by jste ještě o mě mohli vědět, no chodím k psychologovi. Podle něho mám silné deprese. No nevím z čeho bych je měla mít. Možná z těch hnusných pohledů ve škole. Nevím..

Jediné co vím je, že chci zhubnout. A to za každou cenu...

Ták tohle je jenom prolog.. nebo něco takového.. další části budou delší.. snad se vám to aspoň trošičku líbilo.. a budete číst dál..

VOTE A KOMENT POTĚŠÍ.. :)