Kulka a sen

774 23 0
                                    

Přemýšlela jsem nad tou kulkou. E.T. to by mohlo být cokoliv. Probleskla mi hlavou vzpomínka na podepsaný papír se jménem.

 Probleskla mi hlavou vzpomínka na podepsaný papír se jménem

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

To nemůže být Emily. Ona by nechtěla nikoho zranit, nebo dokonce i zabít. Dál jsem se probírala myšlenkami. Z přemýšlení mě vytrhl hlas Jamese.
"Země volá Bell." řekl a mával mi rukou před očima.
"Co.. co?" vykoktala jsem.
"Nad čím přemýšlíš?"
"Ale nad ničím."
"Tady máš." řekl a podal mi tác s jídlem.
"Děkuju."
"Nemáš zaco." zářivě se usmál a v očích se mu objevily jiskřičky.
Měla jsem špagety s omáčkou. Byly moc dobré. Když jsem dojedla,  James odnesl tác. Poděkovala jsem mu a pohodlně jsem si lehla. Začaly se mi klížit oči a usnula jsem.
Z pohledu Jamese : Donesl jsem ji večeři. Když dojedla tác jsem odnesl. Sám jsem se najedl a šel za ní do pokoje. Už spala dal jsem ji pusu na čelo, vzal jsem si deku a tepláky ze skříně. Šel jsem do sprchy a na gauč spát. Probudil mě křik. Někdo mě volal...
                            ***
Zase se mi zdál ten sen. Slova říkala všechna dohromady, ale konec byl drastičtější. Tentokrát tam byl James. Jeho nestrčila dolů. Byla jsem zpoutaná a musela jsem se dívat, jak ho mučí. Nožem mu do předloktí vyřezávala moje jméno. Kladivem ho mlátila do žeber a bylo slyšet praskání kostí. Bodla ho nožem do břicha, nohy a ruky. Všude byla samá krev. I já jsem byla celá od krve. Pětkrát ho postřelila. Zase kulkou s vyrytými písmenky E.T. Divila se sama, že ještě žije. Pak zpoutání povolilo a já utíkala k němu. "Miluju tě Bell" to bylo poslední co mi řekl.
Chytla mě za ruku a táhla od něj pryč. A pustila na něj svého psa. Roztrhal ho.
Vyletěla jsem do sedu s křikem a pláčem. Hluboce jsem oddechovala. "Musím ho vidět. Musím vědět, že je v pořádku." Slzy pořád tekly. Zvedla jsem se a otevřela dveře. Stál tam James. "Bell co..." nedokončil větu, protože jsem se mu vrhla kolem krku. Plakala jsem mu do trička a pevně se ho držela. "Zase ten sen Bell?"
"Jo. Ale.. ale" říkala jsem mezi vzlyky.
"Klid Bell jsem u tebe. Vypadá to, že tenhle byl nejhorší. Křičela jsi dost hlasitě. Koho strčila dneska?"
"Tebe mučila. Bylo to strašné nemohla jsem s tím nic dělat." řekla jsem přes vzlyky.
"Nic mi není. Neboj se budu tu pořád s tebou."
"Ale bylo to tak živé."
Pevně mě držel a hladil po zádech. Uklidnila jsem se. James mě dovedl do postele.
"Zůstaň tu se mnou prosím."
"Dobře."
Lehli jsme si do postele a já objímala Jamese. Nechtěla jsem ho pustit.
"Jamesi?"
"Ano Bell?"
"Nevzbudila jsem ostatní?"
"Ne. Oni tu nejsou. Šli na večeři a říkali, že pak půjdou do hotelu."
"Aha a kolik je vlastně hodin? Podívej se mám telefon na stolku."
"Přesně půlnoc."
"Já, ale už neusnu Jamesi. Když je bouřka já neusnu."
"Já taky ne po takovém krásném probuzení." řekl a uchechtl se.
"Já jdu dolů." Vylezla jsem z postele a zamířila ke dveřím. James mě, ale chytil za pas. Otočila jsem se k němu. Byl jen kousek ode mě. Vytrhla jsem se mu a rychlostí blesku otevřela dveře. Seběhla jsem schody a běžela ke dveřím. Nazula jsem si tenisky. Otevřela dveře a vyběhla do noci. James samozřejmě běžel za mnou, ale zdržel se, protože si ještě vzal klíče. Proběhla jsem brankou a běžela do parku. Za chvilku jsem byla celá mokrá a otočila jsem se jestli za mnou ještě běží. Nebyl tam. Setřásla jsem ho. Dál už jsem šla pomalu a v duchu si říkala "Nechápu proč se tomu bráním. Miluju ho, ale bojím se toho že ho ztratím. Vždy když jsem byla šťastná se něco pokazí."
Pořád pršelo. Rozběhla jsem se znovu a po chvilce jsem zakopla. Padala jsem do předu, ale někdo mě chytil a spadla jsem mu přímo do náruče. Ten někdo byl samozřejmě James. Podívala jsem se mu do jeho krásných oříškových očí. Než jsem se, ale nadála spojil naše rty ve sladkém polibku. Po chvilce se ode mě odtáhl. Řekl "Miluju tě Bell."
"Jamesi, já..."
"Bell nikdy mě neztratíš. Nic se nepokazí. Věř mi."
Dívala jsem se na něj a po tváři mi tekla slza. Přitáhla jsem ho za tričko a políbila ho. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli.
"Jdeme domů." řekl a vzal mě do náruče.
"Jamesi, já chodit umím. Kolikrát ti to mám opakovat?"
"Neumíš. Před chvílí ses zase málem rozplácla na zemi." uchechtl se.
Přišli jsem do vily. Sundala jsem si boty a šla jsem si do pokoje pro suché oblečení. Oblékala jsem si Jamesovo tričko, které mi bylo pod zadek. Otevřely se dveře. James neměl tričko vešel dovnitř a zavřel za sebou. Začal mi sundavat tričko. "Jamesi co to...? nedokončila jsem větu, protože mě začal líbat....
Určitě všichni ví co se stalo potom.😂
                            ***
Ráno jsem se probudila s Jamesovým tričkem na sobě. James vedle mě neležel. Vzala jsem si věci a šla do koupelny. Vysprchovala jsem se a oblékla jsem si kytkované legíny se zeleným tričkem. Vlasy jsem si sčesala do culíku. Vzala jsem si bačkory a chtěla jsem jít dolů. Když jsem otevřela dveře, uviděla jsem cestičku z plátků bílých růží. Vedla po schodech dolů a do kuchyně. Šla jsem po cestičce. Došla jsem až do kuchyně kde cestička končila. Na šňůrce byly propíchané plátky z bílých růží. Šňůrka visela ze stolu dolů, tak aby navazovala na cestičku. Na stole byla váza s modrými a bílými růžemi.

 Na stole byla váza s modrými a bílými růžemi

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Bylo to krásné. Jenže vše netrvá věčně...

Rychlá jízda životemWhere stories live. Discover now