Opravdu tak všechny nenávidíš?

Část bez názvu 5

NamJoon

Čuměl jsem na učitele snad dvě hodiny. Jak ví sakra o SunHye? Nikdo nevěděl, jak jsem na tom se svojí malou sestřičkou kromě HoSeoka a YoonGiho. Odešel jsem, jak po mně chtěl, ale nemohl jsem to dostat z hlavy. Koukl jsem se kolik je, abych zjistil, jestli mám ještě čas. Zbyla mi ještě půl hodina do začátku hodiny. Opravdu se mi v tomhle rozpoložení nechtělo jít za ostatníma a tak jsem šel na střechu. Věděl jsem, že tam nikdo nebude, a i kdyby byl tak hodně rychle zmizel. Vyšel jsem na střechu a sekl sebou do lehu. Přemýšlel jsem. Jak to myslel? Jak mě jako brání? Mluvil pravdu? Ale vždyť mě nenávidí... Stále jsem přemýšlel, když na střechu vlítl ředitel. A jéjé. To znamená, že jsem prošvihl začátek hodiny. „Pane Kime? Vy si opravdu koledujete o vyhazov! Tohle je poslední varování, padejte na hodinu!" koukl se na mě. Chtěl jsem ho obejít, aniž bych si z toho něco dělal, ale pak jsem se zarazil. „Byl u vás učitel Kim?" koukl jsem na něho. „Co prosím?" zeptal se. „Jestli u vás byl pan učitel Kim. Kvůli mně," zamumlal jsem. „Nezasloužíš si tady být, to jen jemu za to vděčíš a teď už zmizni!" řekl naštvaně. Zamotalo mi to hlavu jen víc. Toho učitele opravdu nesnáším, je tak dotěrný, ale nikdy bych nevěřil, že to dopadne až tak, že bude orodovat u ředitele. Vždycky tvrdil, že to dělá pro moje dobro, ale já mu na tohle nikdo neskočil. Nikdo nedělá nic pro něčí dobro a už vůbec ne zadarmo. Bez klepání jsem vešel do třídy a odignoroval učitele, který na mě koukl s otevřenou tlamou. Zapadl jsem do lavice bez omluvy. „Problém?" zeptal jsem se, když jsem stále tak čuměl. Jen šokovaně zavřel pusu. Opřel jsem se a čekal, až tahle hodina skončí. Netrvalo to naštěstí tak dlouho, když jsem ještě stále musel přemýšlet nad tím, o co se ten učitel zase snaží. Nakonec se mi ale poštěstilo a vypadl jsem ze školy. Chtěl jsem konečně zjistit, s kým si to vlastně píšu. Protože možná... Jen možná, bych mu nemusel udělat ze života peklo, kdyby to náhodou byl on. Jen bych malinko zjistil, o co mu jde...

KingKim: Ahoj kotě.

PrincessJi: Má cenu ti říkat, ať mi tak neříkáš?

KingKim: Jsi chytrý, správně jsi poznal, že ne.

KingKim: Nic o tobě nevím... A to mě štve. Co takhle, když se budeme navzájem ptát, střídavě?

KingKim: Můžeš začít

PrincessJi: Neřekl jsem, že to chci hrát.

PrincessJi: No tak dobře, ale nic úchylného.

KingKim: Ok, začni.

PrincessJi: Nejsem si jistý, co o tobě chci vědět.

PrincessJi: Ale tak, my popravdě napiš, proč jsi napsal zrovna mě.

KingKim: Zajímá tě stále tohle jo?

KingKim: Ale tak klidně ti to řeknu. Zaujala mě tvoje přezdívka.

KingKim: Ale teď já. Takže... Učitel jo? Tak moje otázka. Kde? A co tě k tomu vedlo?

PrincessJi: To jsou dvě.

PrincessJi: Takže odpovím jen na jednu. Nevím, moji rodiče určitě ne, ale vždy mě lákalo dělat něco se zpěvem a předávat to takhle dál na mladší je super.

PrincessJi: A co ty? Proč zrovna Rap a tanec?

KingKim: No... Máš pravdu no. Byli to dvě. Proč Rap a tanec no... Rap miluju už od dětství, nikdy jsem nebyl takový ten vzorný hoch, spíše naopak. No a tanec, protože na škole kde dělám, je to prostě spojené.

KingKim: A kde teda děláš školu?

PrincessJi: Promiň, ale půjdu si udělat večeři a pak se půjdu dívat na něco v televizi. Dobrou

KingKim: Ne, počkej!!

Zobrazeno

No to si snad dělá srandu! To se jako teď odhlásí? Jako opravdu? Podrážděně jsem zahodil telefon do kouta postele a šel se podívat dolů. Doufal jsem, že kluci aspoň udělali něco k večeři. Sice neuměli vařit, ale nakonec v tom byli rozhodně lepší jako já. Aspoň nepodpalovali kuchyň, když se snažili ohřát vodu. „Seoku?" koukl jsem na něho s nadějí. „Ne a v lednici nic není, objednáme pizzu nebo tak," koukl na mě HoSeok a já nadšeně kývl. „Jakou si dáš YoonGi?" koukl jsem se na Giho, který právě sešel ze schodů. Bylo vidět, že zase spal. Ten kluk nemá žádný život. „Hm... S mořskýma," zamumlal a zavřel se v koupelně. Pokrčil jsem rameny a nechal HoSeoka objednat, přece to nebudu dělat já.

Vím,o moc dřív jak v sobotu není, ale aspoň něco.

Snad se vám bude líbit :)