Painfull life 💔

28/Skye

Sejdeme dolů a já najdu kuchyni. Otevřu lednici a najdu pár minerálek, ale jinak všechno prošlé. Prohlédám všechno. Najdu ještě batoh a všechno do něj dám. ,,Tady máš něco. Najíme se a prohledáme to tu. Jestli něco nejdeme" ,,Dobře " přikývne a vezme si ode mě sušenku. ,,Pověz mi co se stalo. Od začátku" ,,Jeli jsme s maminkou a tátou na chatu. Máme prázdniny a chtěli jsme tam jet. Pak naše auto napadli nějací muži v maskách, chtěli abysme vylezli ven. Pak nám zakryli obličeje a někam nás odvezli. Moc si toho nepamatuju, ale vím že jsme jeli kolem vlaků. Pak něco chtěli po tatínkovi. Nechtěl jim to říct a pak se začali prát. Maminka řekla, že mám utéct a nekoukat za sebe. Poslechla jsem ji. Běžela jsem sem. A nakonec jsi mě našla ty" ,,Nezajímá se tvůj táta o Artuše nsbo Excalibur?" zeptám se jí a chytím se za krvácejicí ruku. ,,Myslím, že mi o něčem takovém vyprávěl" ,,Jo.. Tak to už vím,  proč vás unesli a ptali se tvého táty. Jsme všichni v pěkně velké průšvihu" řeknu a vstanu, začnu prohledávat chatu. Najdu lékárničku a dalších pár užitečných věcí. ,,Měli bysme se dostat někam, kde budeme mít signál. Pak můžeme zavolat pomoc. Dokážeš běžet?" zeptám se jí a zabalím všechno potřebné. ,,Dobře. Tak jdeme. Nejdřív půjdu já a pak ty. Musím to zkontrolovat" řeknu jí, přikývne a pořád drží svého medvídka. Usměji se a vyjdu zadními dveřmi. ,,Všechno v pohodě" řeknu a Skye vyjde, chytnu jí za ruku a vyběhneme. Běžíme docela dlouho, les je hustý a zatím nikde nikdo. Je tu ticho, což je dost podezdřelé. ,,Jsem unavená" postěžuje si Skye, když sedíme u potoka. ,,Jo to já taky. Ohromně moc. Jenže my se z toho dostanem. Věř mi" pousměji se, přikývne a oplatí mi úsměv. Vydáme se dál, k večeru začne pršet. Schováme se do menší jeskyně a já rozdělám oheň. ,,Tady. Vezmi si to" nabídnu jí deku. ,,Děkuju. Tess.." ,,Jo?" zeptšm se a otočím na ni hlavu. ,,Myslíš, že jsou mí rodiče ještě naživu?" zeptá se, vážně se na ni podívám a skloním zrak k ohni. Nechci lhát, vím čeho jsou schopni. ,,Když tomu budeš věřit tak budou. Věř mi" ,,A co když ne? Co se pak stane?" ,,To neříkej. Nemysli na to a spi" řeknu jí a ona mi položí hlavu do klína. ,,Děkuju. Dobrou noc" ,,Dobrou noc" popřeju jí, zachvilku usne. Já zůstanu hlídat, i když se mi oči zavírají.