Painfull life 💔

32)Boj není ještě u konce

Už je to nějakou tu dobu, co žiju se Skye. Nakonec se mi ji podařilo adoptovat a musím říct, že se nám daří dobře. Mikey s ostatními přijeli z LA a všechno jsem jim vysvětlila. Mikey byl ze začátku naprosto mimo, ale postupně se s tím nějak srovnal. Vztah mezi klukama a Skye je snad ten nejroztomilejší, který jsem viděla. Ale ze všech nejraději má Andyho. Stali se z nich nejlepší přátelé a je s ním moc ráda. Já zatím pracuju na své kariéře, není to nic jednoduchého. Hlavně když mi v hlavě pořád běží stejný obrázek. Ta vražda. Pořád z toho mám noční můry a nějak moc se nesoustředím. Lisa mi dává informace o případu, ale zatím nenašli toho šmejda. Proto se snažím dávat pozor, hlavně na Skye a svou rodinu.

Je úterý, po tréninku. Sedím v šatně a přemýšlím. V ruce svírám svůj náramek od Skye. Vyrobila ho ve škole, přináší mi štěstí. Přemýšlím pořád o tom stejném, hlavně o tom co se stalo před týdnem. Mikey a já jsme se rozešli, mě to tak vyhovovalo, protože jsem si potřebovala dát věci dohromady. Všechno dohromady, rodinu, svoji hlavu a hlavně svoji kariéru. Vrátit se zpět.
,,Jsi v pohodě?" přeruší moje myšlenky můj spoluhráč, podívám se směrem k němu a zavrtím hlavou. ,,Myslím, že ne. Nemůžu přestat myslet na ten den" svěřím se mu, Mesut si povzdychne a posadí se ke mě. ,,To co se stalo nebyla tvoje chyba. Ničí, jen jejich" ,,Já vím, ale mohla jsem jim nějak pomoct. Vysvobodit je" ,,Jak když si byla přivázaná?" ,,Já nevím" zavrtím hlavou nešťastně, Mesi se ke mě přisune a obejme. ,,To nic. Tým je tady pro tebe stejně jako tvý přátelé. Teď se vzchop a zamiř domů, zítra nás čeká zápas a pak dlouhé volno" ,,Jo.. Tak jo. Díky Mesi. Uvidíme se zítra" posuměji se, Mesut přikývne a odejde. Vstanu a převléknu se, sbalím si věci a odjedu domů.

Cestou se zastavím v obchodě a nakoupím si. Když stojím u alkoholu chvíli přemýšlím. 21 mi ještě nebylo, takže si musím počkat.
,,Tessa Black, že jo?" zeptá se mě náhle nějaký klučina, otočím se na něj a přikývnu. ,,Jo, jak se jmenuješ ty?" ,,Ted. Můžeš se se mnou vyfotit.. Teda jestli by to nevadilo?" ,,Jasně" přikývnu nadšeně, skrčím se na jeho pozici a vyfotíme se spolu. ,,Děkuju moc. Jsi můj vzor!" ,,Já děkuju tobě. Doufám, že tě uvidím zítra na zápase" ,,Budu tam jako vždy s tátou" usměje se, rozloučíme se a já se vydám zaplatit.

Je něco kolem 22:00 a já sedím na kapotě a dívám se na noční oblohu. Telefon nemám u sebe, jen piju kolu a dívám se před sebe. Nechci nad ničím přemýšlet, jen dívat se před sebe a obdivovat proč jsem tady na tohle světě. Po chvilce se podívám na hodinky, je čas jet domů. Zvednu se a vyjedu na cestu. Poslouchám hudbu v rádiu a slyším svůj telefon z přihrádky. Vezmu si ho a vidím, že volá Lisa. Ztlumím rádio a vezmu hovor.

,,Ahoj Lis, co se děje?"
,,Tess, kde jsi?"
,,Právě jedu domů po dálnici, proč?"
,,Jdou po tobě. Před půl hodinou ohlásili vraždu dvou tvých příbuzných. Tvý přátelé a všichni jsou v pohodě. Teď musíme dostat do bezpečí tebe!"
,,Budu před domem asi tak za hodinu, jedu po D55. Jeďte za mnou.."

Než to dořeknu uslyším výstřel. Proletí mi těsně kolem hlavy. Položím telefon a podívám se do zrcádka. ,,Sakra" hlesnu, podívám se před sebe a oběma rukama uchopím volant. ,,Tak fajn. Pohrajeme si" řeknu sebejistě, šlápnu na plyn zatím, co mě pronásledují. Snažím se držet od nich dál, zatím si pod sedadlem najdu krabici s pistolí a zásobníky. ,,Začíná to být starý a ohraný" zavolám otevřeným okýnkem, k mé smůle se jeden z nich trefí přímo do zadního kola. Moje auto dostane smyk a sřítí se ze srázu. Naštěstí jsem byla připoutaná, takže když se konečně auto zastaví jsem chvilku mimo, ale vrátím se zpět rychle. Odpoutám se a dopadnu na střechu. Auto začíná hořet, musím rychle ven. Vykopnu přední okno a vylezu ven. Zase se ozvou výstřely, vyběhnu směrem k lesu. Už zase, jako lovené zvíře. Utíkám rychle, oni jsou za mnou. Musí to dneškem skončit. Vylezu na strom a počkám si na ně. Přiběhnou a rozhlédnou se. Seskočím mezi ně, začneme se prát. Oplácím jim údery stejně jako oni mě.

Když jsou konečně na zemi, vytáhnu si pouta které mi Lis dala a připotám je ke stromu. Předtím je prohledám, najdu telefon, vizitku a taky klíče od nějaké budovy.
,,Fajn. Zavoláme Lis" řeknu, najdu orientační bod a popíšu tu cestu Lis. ,,Pošlu kolegy, ty přijeď na stanici" ,,Bez problému" souhlasím, vydám se ke svému autu. Když vidím v jakém je stavu zavrtím hlavou. ,,Do háje. Budu si muset pořídit nový auto" řeknu nešťastně, vytáhnu telefon toho gangstera a začnu v něm hledat. Poslední číslo, které volal bylo před hodinou. Předtím než po mě začali střílet.

Jsem na policejní stanici a čekám na to, co řekne Lis která se vrátí od technika. Sedím v její kanceláři a přemýšlím o tom, co se stalo. Ti dva po mě šli, ale naštěstí jsem už dlouho cvičila sebeobranu. ,,Kde je Tess?" zaslechnu náhle Skye vyděšeně, podívám se směrem k ní a zvednu se. ,,Skye!" zavolám, ohlédne se a vyběhne ke mě. ,,Ahoj" ,,Stalo se ti něco?" ,,Ne" odpoví prostě, pousměji se a stisknu ji. ,,To je dobře, jsem ráda. Byla jsi s klukama?" ,,Jo. Pak přijela Lisa a všechno nám řekla" ,,Aha. Dobře, tak jo. Hlavně se neboj, zachvíli budeme v pohodě" pousměji se, Skye přikývne a sekretářka Felicia ji odvede pryč. ,,Díky, že jsi se o ni postaral" poděkuju Andymu, který přijel s Skye. ,,Není problém, jak se máš ty? Protože nevypadáš dobře" ,,To nic, zachvíli bude po všem. Všem přidělávám jen problémy" zavrtím hlavou nešťastně. Andy mě obejme a zavrtí hlavou. ,,To není tvoje chyba. Ti týpci budou zachvíli za mřížema a ty budeš v pohodě. Stejně jako Skye" ,,Díky Andy, už zase. Takže.. Uvidíme se zítra?" ,,To si piš.. Ahoj" rozloučí se, zamávám mu a Andy odjede domů spolu s jejich bodyguardem. Začíná na mě jít únava, takže se podívám po kávě.
,,Nehledáš náhodou tohle?" zeptá se mě Lisa s kávou v ruce. ,,Jo tak trochu. Díky, takže co jsi zjistila?" ,,Nic moc. Poslední číslo, kterému volali bylo státnímu zástupci Zambiovovi" ,,Proč by mě chtěl zabít státní zástupce?" zeptám se zmateně, Lisa pokrčí rameny a napije se kávy. ,,To nevím, ale musíme to zjistit" ,,Znamená to, že můžu jet s tebou?" ,,Jsi tu s náma. Zbraň máš a za rok ti bude 21. Je to na tobě" ,,Díky Lis" poděkuju jí a ta přikývne.