Smlouva / Niall Horan

10. Kapitola

"Lásko ?" Probouzela mě má krásná přítelkyně . "Ano ?" Zachraptěl jsem a následně otevřel oči a usmál se na ní . "Udělala jsem ti snídani " usmála se kouzelně . "Ash to jsi nemusela " poznamenal jsem , ale byl jsem za to vděčný. " vím , že ne , ale já chtěla " usmála se a podala mi tác , kde toho vskutku bylo hodně. "Moc děkuju zlato " usmál jsem se , " není za co a jez " usmála se a odešla do koupelny .

———————————————————————-
Ten sen . Celý den jsem nad tím přemýšlel . Tohleto , ten fake vztah pro mě nebyl dobrý . Vůbec ne . Už mi to lezlo příliš do hlavy .

Oblékl jsem se a šel si sednout do auta , které jsem nastartoval a vyjel . Nevěděl jsem kam přesně chci , ale chtěl jsem se projet . Řízení mám rád . Cítím vždy takovou tu chvilkovou volnost , které upřímně za svůj život celebrity moc nemám . Ano je hezké být slavný hlavně díky fanynkám co mě podporují stejně tak kluky , ale stejně . Sláva má i tmavé stránky , jako například že nemám skoro žádné soukromí , fanynky o mě dost věcí ví a dost mě dokáží prokouknout ,... no jeho toho hodně , ale stejně pořád je více těch světlých stránek .

Asi po dvaceti minutách jsem zaparkoval na jednom parkovišti a vystoupil z auta , které jsem následně zamkl . Ruce dal do kapes bundy a šel . Sledoval jsem na hřišti nějaké děti které se smáli a hráli si , šlo na nich vidět jak si to užívají . Musel jsem se nad tím usmát . Musím přiznat, že jsem v tu chvíli trochu zažárlil na ty děti, ne kvůli tomu, že si hrají na hřišti , ale kvůli tomu, že nemají žádné starosti , nemusí se o nic starat a hlavně mají volnost.

"Uhm ahoj " vyrušil mě dívčí hlas z mého myšlení na děti. "Ahoj " usmál jsem se a podíval se na ní . "Můžu se s tebou vyfotit ?" zeptala se a lehce se začervenala. Je to klasická otázka většiny holek , které mě zastaví takže jsem se upřímně ani nedivil. Ještě aby ano po těch letech. "Jistě"

Okolo mě se během chvíli udělal hlouček fanynek , které chtěli semnou fotku. Samozřejmě jsem se s nimi vyfotil i když jsem původně dnes jsem doufal , že jich nebude tolik. Ještě jsem se některým podepsal , ale pak jsem se s nimi rozloučil a odešel jsem . Přeci jen pak by chodili další a další a upřímně nehl bych se z místa.

"Horane stůj!" křikl opět holčičí hlas po chvíli . Povzdechl jsem si , ale zastavil jsem . Co bych pro fanynky neuděl no ne ? Otočil jsem se a k mému překvapení zamnou byla udýchaná Ash. "Ahoj co ty tu?" usmál jsem se. "Jela jsem okolo a viděla tebe a tvé fanynky" ušklíbla se a následně mě objala . Přitáhl jsem jí více do objetí a dal jí pusu do vlasů. "Takže jsi tu autem ? " uculil jsem se a následně jí políbil . "Jo , jo jsem " vydechla a kousla mě dortu. "Necheš tam jít?" navrhla mi . "mám kousek odsud auto takže ne, ale díky " . "Není za co " řekla "no nic budu muset jít , ahoj " řekla a prostě odešla. Bylo to zvláštní, ale raději jsem se rozhodl se nad tím nezastavovat a přejít to, protože tak to bylo v tuto chvíli nejlepší.