Držel jsem Snoods na vodítku a přes všechnu mou sílu jsem neměl možnost odvrátit pohled od toho, co se právě mělo stát.
S jeho zdravou rukou chytl cáry kůže a začal je sloupávat. Potom chytil kůži za krkem a začal ji odlupovat také, jako když si potápěč sundává svůj oblek.
Dával jsem se, ohromený ale zároveň zděšený, když se svlékl ze zbytku kůže a oblečení, a vše mu padlo k nohám, v jednu velkou mokrou hromadu.
To pod tím, ale nebyly svaly, bylo to spíše něco jako druhá kůže.
Šedá, a potřísněná krví.
Byla však tak těsně na jeho vnitřnostech, kostře, že byl vidět jeho každý sval, každá žíla, každá kost.
Neměl jsem ale čas zírat....
*****
Ahoj. Strašně moc se omlouvám, že tak dlouho nevycházely kapitoly. Ale holt, neměla jsem čas.
Musela jsem se učit na přijímačky, které jsem úspěšně udělala^^.
Vím, že jsem teď přišla o spoustu čtenářů i followers a je mi to Strašně moc líto. Tak jestli dovolíte, ráda bych se psaním pokračovala dál😇Takže, užívejte si četbu, dávejte follow a sdílejte příběhy dál^^
Vím, tahle kapitola je o něco kratší, ale příští bude o něco delší, slibuji✌👌
Díky za pochopení😇Váš ňuňánek❤
![](https://img.wattpad.com/cover/137119014-288-k848446.jpg)
YOU ARE READING
Psi vědí, že Nejsou Lidmi [Creepypasta CZ]
HorrorCreepypasta[CZ] Short horror story