Dívka, co čeká na vlak

Kapitola .7

Zatímco jsem tak seděla, můj dočasný strážce Hugo se posadil proti mně. Zíral na mě, jako by mě nikdy neviděl. Za celou dobu snad ani jednou nemrkl a mě to strašně znervózňovalo. Najednou kolem prošel další chlap jak hora. Zaujatě jsem si ho prohlížela, abych přestala myslet na nenechavé Hugovy oči. Chlápek otevřel dveře do vedlejší místnosti. 

Zevnitř se ozval ženský hlas: ,,Ahoj Oskare." 

Nastražila jsem uši jako satelity a doufala, že uslyším něco zajímavého, když už tu byla taková nuda. Já vím, že to není slušné odposlouchávat cizí hovory, ale mně to prostě nedalo. Doufala jsem, že uslyším něco, co by mi mohlo pomoct.

 ,,Ahoj Stel," pozdravil Oskar. 

,,Jak pokračuje projekt Aida?" zeptala se Stel. 

Aida? To není možné? Hrozně jsem se lekla. Takhle se přece jmenuje moje maminka. Proč mám takový pocit, že tohle nebyla náhoda? ptala jsem se sama sebe. 

,,Moc dobře ne, subjekt pořád mlčí. Můžu konečně vědět, proč tu vlastně je?" ptal se Oskar. 

Dobře, tak tenhle rozhovor bude rozhodně zajímavý, řekla jsem si.

,,Jistě," odpověděla Stel. ,,Subjekt se jmenuje Aida Hedrsnová." 

Jakmile jsem to zaslechla, úplně jsem zapomněla dýchat. Dokonce jsem cítila, jak mi srdce na pár úderů vynechalo. 

Co tu dělá moje matka? Vždyť odjela ve vlaku. Nebo ne? A co od ní chtějí? 

,,Je to kvůli své dceři Melise Lejle Hedrsnové. Máme ji tu něco přes rok, ale ona pořád mlčí." 

COŽE?!! Ona je tu už tak dlouho? vyděsila jsem se. 

,,Ona to ví, že ji tu máme taky?"

,, Ne, ona si myslí, že její matka odjela vlakem a bez ní. Celé to byl plán šéfové. Potřebovala se     k Melise dostat, tak odstranila její matku z cesty a navlékla to tak, aby si myslela, že ji opustila. Místo toho s ní ve vlaku seděl náš člověk a držel ji v šachu, aby nikdo nepojal žádné podezření. Bohužel se za celý rok u Melisy nic neprojevilo, tak jsme přistoupili k fázi 2," vysvětlovala Stel.

Zatajila jsem dech. Tenhle rozhovor mi přinesl daleko víc, než jsem čekala. V očích mě pálily slzy. Takže moje maminka mě neopustila? Celou dobu jsem se na ni zlobila a bylo to úplně zbytečné. Teď ale nemůžu brečet. Hugo by poznal, že se něco děje. Zatlačila jsem slzy a čekala, co dalšího se ještě dozvím.

,,A proč tu ta její dcera vlastně je? Proč je tak hrozně důležitá?" přerušil Stelino vyprávění Oskar. 

,,Protože je v její auře něco neobvyklého, neznámá síla. To se potvrdilo i tím, že přežila projekt R6S8." 

,,To si teď ale děláš srandu, to nemůže přežít nikdo!" divil se Oskar. 

,,Ne, nedělám," řekla Stel. ,,Proto tu je Aida. Chceme z ní vytáhnout, proč je její dcera výjimečná. A hlavně, čím je tak výjimečná, co všechno umí. Ona to musí vědět, je to její dítě, ale ona furt mlčí, ať se děje, co se děje." 

,,Asi bych měl jeden návrh, jak bychom to mohli zjistit," navrhl Oskar.

,,Tak povídej," odpověděla Stel. 

,,Jelikož je tady její matka už přes rok a nic se nezměnilo, dalo by se předpokládat, že to tak bude i dál. Dal bych jí už jen pár dní, aby řekla, co ví. Pokud by stále mlčela, tak bych poslal někoho, kdo by se o ní postaral."
,,Tak to buď úplně v klidu, nejsi první, kdo s tím přišel. Šéfová už tenhle postup schválila, zbývá jí posledních pět dní." zasmála se Stel.