19.

1.8K 58 2
                                    

christiemccann 👈 věnováno.
Thomas (otec Scarlett a Alexe.)

Seděl jsem ve své pracovně, ale ve firmě. Vyřizoval jsem poslední papíry ohledně převozu pár můžu zpět do LA  ze zahraničí. Najednou se ozvalo jemné zaklepání na dveře a já pouze protočil oči: ,,Dále." Řekl jsem nezaujatě a svou pozornost jsem opět věnoval těm kouskům papíru: ,,Jsou tu dva muži, prý si s vámi chtějí na náznak míru pohovořit." Řekla stydlivě má sekretářka Od, které si nepamatuji ani její jméno: ,,Jací muži?" Řekl jsem nechápavě a pohled přemístil na ní: ,,Neřekli mi jména." Žmoulala svou sukni rukama: ,,Pozvěte je prosím dál." Odložil jsem propisku a postavil se. Do dveří mi vešel samotný Jeremy a Justin Bieber. Trochu mě to znepokojovalo, že jsem na ně sám, ale kdyby mě chtěli zabít jak slibovali, tak si na to najdou lepší místo tady by je chytili: ,,Co chcete!" Řekl jsem mírně naštvaně a pokrčil obočí: ,,Promluvit si." Řekl zas Jeremy a díval se mi stále do očí, zatím co Justin měl perfektní kamennou tvář: ,,Není o čem mluvit. Pattie jsem nezabil, měl jsem jí rád, ale to vy jste mi unesli dceru." Křikl jsem naštvaně a rukou si projel čelo: ,,My víme, že jsi to nebyl ty a přišli jsme na to pozdě. Byl to totiž tvůj bratr."  Uznal Jeremy. Naznačil jsem rukou, aby se posadili a sám si sedl: ,,Proč by něco takového udělal?"  Podal jsem tři sklenice a nalil do nich whiskey: ,,Protože moje máma mu nechtěla dát, tomu zkurvysynovi." Zaječel Justin, to je poprvé co ho slyším za tu dobu co tu jsou. Položil jsem před ně dvě skleničky a sám si z jedné upil: ,,A co chcete po mě?" Oba se uchechtli: ,,Je to tvůj bratr ne?"  Řekl Justin: ,,Už ne. Nejméně dvacet let."  Zavzpomínal jsem na tu dobu, kdy mě a mou rodinu začal ohrožovat nožema a všeljakejma sračkama: ,,To je teď jedno."  Řekl zase Jeremy: ,,Ale chtěli jsme ti něco říci." Znovu promluvil. Svým pohledem jsem ho vyzval ať mluví dále: ,,Justin už je bossem nějakej ten den." Odmlčel se: ,,Chybí mu partnerka." Pomalu mi začala docházet o čem to tu mluví: ,,A Scarlett je velice přitažlivá a krásná." Bublal ve mě vztek: ,,Nedám vám mou dceru, podruhé už ne."  Chtěla vždycky svatbu z lásky a já jí to chci dopřát: ,, Nemáš na vybranou, tvůj syn na to, aby přebral tvou pozici je ještě dost mladý." Odmlčel se: ,,Takže buďto si vezme Justina a nebo jí nech chodit v mafii i když holka a mafie, pche." Zasmál se Jeremy: ,,Když mafián požádá mafiánovu dceru o ruku kort v mém postavení, tak obvykle rodič musí souhlasit." Dodal Justin. S tím to měl jednoznačně pravdu: ,,Rozmysli se dobře. Za jejich sňatek tě Justin ochrání i s tvou family." Oba se zvedli a odešli.

Sesunul jsem se na svůj pracovní stůl a začal přemýšlet co a jak by se dalo udělat. Přestěhujeme se napadlo mě, ale to by moc nepomohlo. Jsem v pasti. Jak tohle řeknu manželce? A hlavně Scarlett? Toto mi nikdy neodpustí. Dal jsem si hlavu do dlaní.

Scarlett: 

Jsem u Devon, která mě právě přemlouvá na další flám v jednom menším baru s Connorem. Pozval nás.  Jen kdyby vás zajímalo tak Sarah se vyspala s nějakým Fredem a teďka spolu oficiálně jsou otec mu jí daroval, což nechápu jak může někdo udělat: ,,Na, obleč si To." Podala mi mé černé džíny s dírama na kolenou a bílý crop-top. Povzdechla jsem si a oblékla se do připraveného oblečení. K tomu jsem se namalovala. Následně jsem si sundala gumičku a rozčesala si vlasy, které na dnešní večer nechám rozpuštěné: ,,Stačí?"  Uchechtla jsem se: ,,Jasně, že Jo. Jsi strašně krásná ve všem." Usmála se a já také. Poté jsme seběhli do jejich garáže a vybrali si jedno auto, které patří jejich rodičům a vyjely na určené místo.

**

Už asi tři hodiny tu sedíme a povídáme si a nebo tancujeme, pijeme. Connor je docela zajímavý člověk, který hodně  cestuje. Podle výrazu na Devon se jí líbí a to hodně, ale jemu se ona také určitě líbí. Pila jsem svůj koktejl a byla jsem prakticky už mimo, ale nijak mi to nevadilo, když jsem seděla na sedačce a civěla na svůj drink. Najednou se mi zachtělo hrozně jít na záchod. Oznámila jsem to šeptem Devon a už se vydala na dámské toalety. Vyčurala jsem se A potom si umyla ruce. Vyšla jsem opět ven a chtěla jít dál, ale to by mě nesměl nikdo hrubě zachytit za loket a táhnout mě směrem k východu snažila jsem se křičet, ale přes tu hlasitou hudbu to nikdo snad ani neslyšel. Kopala jsem a různě máchala rukama. Až najednou se objevil nějaký namakaný chlapec s potetovanými rukami a vedl ho odemně ven. Běžela jsem za nimi a chtěla mu poděkovat.

,,Ty zmrde! Varuju tě, jestli se jí ještě jednou dotkneš, tak nepřežiješ." Schytal pěstí do obličeje a několik kopanců: ,,Ne prosím, už dost. J-já se Omlouvám, nevěděl jsem, že je hlídaná." To poslední slovo mě zarazila, ale můj neznámý zachránce se zvedl a otočil k němu zády. On mezitím se sebral ze země a utekl.

Ten kdo mě zachránil byl Justin Bieber. Ten, který mě unesl a vzal si mé poprvé. Vehnalo mi to slzy do očí, ale neutíkala jsem a ani nekřičela. Justin se po chvilce chladně usmál a šel blíže ke mně. Stále jsem stála na tom samém místě a slzy nechala volně kapat.  Potřebuji více alkoholu. Rychle jsem se otočila a zmizela v davu lidí v klubu, tohle jsi nečekal co? Podvědomně jsem se radovala a už jsem si to mířila k baru. Vzala jsem si flašku rumu a šla najít Devon a toho rómea- Connora, když jsem k nim přišla, tak se na mě Devon zvláštně podívala, nadzvedla jsem obočí a čekala co řekne: ,,Kde jsi Byla takovou dobu."  Přemýšlela jsem, nechci jí to říkat: ,,Byla tam fronta a pak jsem šla k baru pro tohle." Zvedla jsem ruku s flaškou ruku a zasmála se. Napila jsem se A hořká tekutina se prolila celým mým hrdlem. Bylo to až nechutné, když jsem se dostala do půlky lahve, ale bylo mi to už postupně jedno. Všemu jsme se smáli a všichni jsme byli docela dost nalámaný až na Freda: ,,No a tak jsem tam šel a ona to tam neměla." Řekl Connor a my se tomu všichni začali smát, nevím co na tom bylo vtipné, ale podle alkoholu všechno. Flaška byla najednou prázdná a já byla čím dál v dobré náladě až se divím, že to semnou tady nefláklo: ,,Jsem unavená." Zničehož nic jsem prohlásila a začala se znovu smát: ,,Pojedeme k Justinovi se vyspat." Řekl Fredo a my všichni Přikývli. Nevadí mi To, protože moje mamka ví, že 'spím' u Devon. Smáli jsme se celou dobu až k autu. A Jelikož nás tu bylo pět a všichni jsme byli totálně nalámaný, tak se čekala na toho kdo nás má odvézt. Přišel kluk, Kterýho vážně znám, ale díky rozostřenému vidění a alkoholu v krvi jsem ho nepoznávala. Vypadal naštvaně, když se díval na kluky A mě propaloval pohledem bylo mi to nepříjemné, ale zároveň přijemné. Byl velmi atraktivní. Sedl si za volant a my se taky nějak poskládali do auta. Fredo si sedl dozádu k oknu a Sarah si posadil na klín. Ti dva Devon a Connor si sedli vedle sebe. Zatím co já si sedla na sedadlo spolujezdce. Kluk se mírně pousmál a vší rychlostí se rozjel: ,,Pil jsi Justine?" Výskl Fredo. Jo tak Justin: ,,Pár piv, proč?" Ucechtl se: ,,Že řídíš jako prase." Všichni jsme se tomu zasmáli, ale našemu řidičovi to směšné nepřišlo: ,,Jestli se mi někdo z vás pobleje v autě, tak vás zabiju." Zavrčel, ale my se opět smáli.

Konečně zastavil a Connor vylítl ven z auta jako první a začal zvracet. Justin se pouze výtězně usmíval. Poté nás kluci dovedli dovnitř baráku: ,,Mám dva pokoje pro hosty, což znamená, že Fredo a Sarah jsou v jednom a Connor s Devon ve druhém." Oznámil nám Justin. Zkoro jsem usínala na jeho sedačce protože byla nuda: ,,Slivoviceee." Zakřičel Connor a já zpozorněla a zvedla se ze sedačky, že půjdu za ním to samé napadlo i Devon a my se srazily a spadly na zem. Obě jsme propukly ještě ve větší smích, ale potom v vzájemné podpoře jsme se zvedly: ,,Ty už asi nic pít nebudeš co?" Uchechtl se Justin a ukázal rukou na schody. Zakývala jsem záporně hlavou a rozloučila se  se všemi. Vyběhla jsem schody a Justin mi byl v patách. Pleskl mě po zadku což mě donutilo se znovu zasmát, ale Justin se smál semnou. Otevřel mi dveře asi od jeho pokoje a já toho využila a rychle tam vběhla. Mezitím Justin zamkl a natlačil mě na zeď. Líbal mě dravě a zároveň vášnivě. Spolupracovala jsem neboť alkohol začal působit. Usmíval se do polibku a u toho mě vysvlékával já jeho také.

This Subtle✔️Where stories live. Discover now