22.

1.6K 53 2
                                    

Selena Gomez - Same old love.

Scarlett:

Popravdě jsem nikam se žádnými přáteli nešla. Devon šla nejspíše s Connorem zase pít a já nepotřebuji být každý večer napitá. Auto jsem si nevzala, protože mě odvezla mamka. Šla jsem do knihovny, která je od našeho baráku pěkný kus cesty: ,,Dobrý den." Zašeptala jsem s úsměvem na knihovnici, která se vůbec nijak nezměnila, stále taková kyselá. Došla jsem až k přihrádkám, kde se skrývají příběhy o lásce. Jezdila jsem konečky prstů po každé z knih a pečlivě si je prohlížela. Když jsem si jednu vybrala, tak jsem se posadila na křesílko pro čtenáře a začetla se do děje. Nejspíše jsem u toho usnula, protože mě budila naštvaná knihovnice: ,,Omlouvám se." Zmohla jsem se na tyto slova a zívla jsem si. Celá rozespalá jsem se postavila a uchopila knihu, kterou si hodlám půjčit domů. Prošla jsem skleněnými okny a následně vyšla ven. Bylo už šero a pršelo což mě docela překvapilo. Vyšla jsem směrem domů a snažila se jít co nejrychleji, kvůli temným uličkám a dešti. Byla jsem snad už promoklá na kost. Byla mi nehorázná zima až se mé zuby o sebe klepaly. Najednou vedle mě zastavilo Auto, které z periferního vidění bylo celé černé. Mé srdce jsem měla až v žaludku, ale nezastavila jsem: ,,Kdopak se nám tu v dešti prochází?" Ten známý hlas a ještě známější úchecht. Justin. Bleskově jsem se na něho otočila a ulevilo se mi. Do půlky stáhlé okénku. Na sobě měl černou mikinu u niž měl vyhrnuté rukávy: ,,Nechceš svézt?" Nadzvyhl obočí a já pouze poraženecky Přikývla. Otevřela jsem si dveře a poté nastoupila: ,,Ale nechci ti to zamokřit." Zklopila jsem hlavu na své třecí se ruce o sebe díky zimě: ,,To uschne." Usmál se a sundal si mikinu, kterou mi podal. Úsměvem jsem mu poděkovala a nasadila si jí. Justin vyjel asi k mému domu: ,,Co jsi tu takhle večer a za deště dělala? Mohlo se ti něco stát." Zamračil se. Zněl jako můj otec. Protočila jsem oči a dívala se z okénka: ,,Byla jsem v knihovně a nějak jsem tam usnula." Autem se roznesl hlasitý smích což značně byla narážka na moje usnutí: ,,Nechoď příště takhle pozdě sama." Dal mi své číslo: ,,Kdyby něco zavolej." Usmála jsem se a Přikývla, ještě jsem poděkovala za odvoz a vyběhla z auta rovnou k baráku. Doma nikdo nebyl a já se urychleně šla převléknout do něčeho suchého. Ještě předtím než jsem se převlékla jsem se odmalovala a dala si teplou sprchu. Následně jsem se převlékla do pohodlných kraťas a dlouhého trička na spaní. Zapla jsem si notebook a přešla s ním k sobě do postele. Pustila jsem si nějaký film a zahrabala se do deky.

Probudila jsem se na to, že někdo dole zvonil. Vylekalo mě to jelikož jsem ještě spala. Zase jsem usnula. Zaklapla jsem notebook a vyšla se podívat dolů kdo zvoní. Myslela jsem si, že to bude Alex, který byl nejspíše s kamarády a nebo taťka s mamkou, kteří jsou vlastně v práci nebo snad Devon. Přemýšlela jsem nad lidmi, kteří by to mohli být. Otevřela jsem dveře a uviděla mezi nimi stát Justina: ,,A-ahoj, co tu děláš?" Sladce se usmál a lehce do mně zatlačil, aby mohl vejít: ,,Nepozvala jsem tě dál." Ušklíbla jsem se na něj a zavřela vchodové dveře: ,,Vím, že jsi doma sama a to stačí." Usmál se: ,,Už jsem dávno spala." Mé slova doprovodilo zívání: ,,Vadil bych ti tady snad, kdybych zustal přes noc?" Záškodnicky se uškrnul a já pouze pokrčila rameny: ,,Máš před domem auto a co když se táta s mamkou vrátí dříve?" Zavrtěl nesouhlasně hlavou: ,,Auto je na druhé straně a nepřijdou mají dost práce." Pouze jsem řekla tiché aha a ukázala mu cestu ke mně do pokoje. V pokoji si mě Justin chytl jednou rukou za zadek a druhou za tvář a políbil mě, prohloubila jsem náš polibek a potom si uvědomila, že bych tohle neměla. Ubližoval mi. Poté Justin odešel do sprchy a já se znovu zavrtala do peřiny a čelem ke zdi. Po chvilce přestala téct voda a následně šlo slyšet otevření dveří od koupelny. Poté se pod něčí váhou prohla postel a následně se objevila ruka kolem mého pasu: ,,Jsi tak drobounká a maličkatá." Dal mi pusu ze zadu na krk až mi vyskákala husí kůže: ,,Dobrou noc." Zašeptala jsem už zkoro usnínajíc v jeho náruči: ,,Dobrou noc moje malinká princezno." Políbil mě do vlasů a blíže si mě k sobě přitulil. Po chvilce jsem usnula a Justin nejspíše také.

Ráno:

Probudila jsem se A vedle mě už nikdo neležel. Dlaní jsem si prošla přes obličej: ,,Dobré ráno."  Cukla jsem sebou, když na mě promluvil Justinův ranní chraplák: ,,Lekla jsem se."  Zasmála jsem se. Justin přešel ke mně a dal mi pusu na čelo: ,,Promiň." Sladce se usmíval: ,,Myslela jsem, že jsi mě tu nechal a odešel." Opřela jsem se o Justina, který si v sedě oblékal kalhoty: ,,To bych neudělal." Uchechtl se. Postavila jsem se na nohy a vyšla si to do koupelny vyčistit si zuby a najednou mi to došlo. Škola! ,,Justine?" Zakřičela jsem přes celou koupelny a mezitím si dávala pastu na kartáček: ,,Co se děje?" Vběhl do koupelny: ,,Nestíhám školu. Hodíš Mě?"  Uškrnul se a Přikývl. Rukami jsem ho vyhnala z koupelny. Vyplivla jsem pastu a následně si umyla obličej. Poté jsem si rozčesala vlasy, které jsem nechala rozpuštěné, ano miluji, když mám vlasy rozpuštěné. Namalovala jsem se A rychle přeběhla do svého pokoje pro nějaké to oblečení. Vzala jsem si černé džíny a černý crop top a na to koženkovou černou bundičku. Justin mě celou tu dobu pozoroval a já si to uvědomila až teď. Drapla jsem batoh a zeptala se: ,,Půjdeš oknem?" Nadzvyhla jsem obočí: ,,Rodiče doma nemáš." Zkřížil ruce na prsou: ,,Ale Alex je doma!" Vyjekla jsem: ,,No jo furt." Protočil očima a šel k oknu. Praštila jsem ho mírně do ramene a udělala přísný pohled pouze se uchechtl a šel. Já ovšem také rychle vyběhla z pokoje a na schodech jsem se srazila s Alexem: ,,Ty pako." Chytla jsem se rukou za čelo na tom bolavém místě: ,,Promiň." Také se chytil za čelo: ,,Ségra, chtěl bych si s tebou udělat hezký večer." Smutně se podíval: ,,Dobře." Přikývla jsem s úsměvem a objala ho. Následně jsem si obula černé nike boty a vyběhla k přistavenému autu: ,,Promiň srazil mě bratr."  Přikývl a v tichosti jsme se rozjeli ke škole.

Jsem tu opět s novou částí, ale přijde mi, že to moc nikdo nečte. Prosím hlasujte do komentářů 
Smazat × nechat.
Děkuji 🖤

This Subtle✔️Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang