Kanibal [Harry Styles]

01 - Nová sekretářka

,,Harry přece nemůžeš zvládnou nahrát dva filmy za jeden rok. Zvláště, když to jsou tyhle filmy. Máš opravdu dobré nápady, ale tohle je práce na dva roky, možná na dva a půl!‘‘ šílel můj producent. Nemohl jsem se nad tím neusmát. Ano, jsem šílenec. Jsem šíleně dobrý režisér hororů a krimi filmů. Moje jméno stojí za spoustou filmových cen.

,,Minule jsi to taky tvrdil,‘‘ pozvedl jsem obočí a na točité židli jsem se otočil k němu. Vysoký chlapík jménem James mě doslova probodával pohledem. Je to můj producent, můj asistent a dobrý přítel. Měl by mi alespoň trošku věřit. Vždy se mu ty filmy líbili. Nikdy jsem neselhal.

,,Harry, tohle prostě není možný, abys tyhle dva filmy natočil za rok,‘‘ pořád nad tím kroutil hlavou. Projel si svoje dlouhé blond vlasy. Protočil jsem oči. Nikdy jsem neposlouchal co smím a co nesmím. Co dokážu a co nedokážu. Vždycky je naděje, že se to nějak dá udělat. Nadechl jsem se, že chci dále argumentovat tuto situaci, ale James mě přeběhl. Tohle jsem absolutně nenáviděl.

,,Harry, řeknu ti to na rovinu. Vezmi si volno. Zajeď si někam do ciziny. Pochytit nápady, ale prosím tě, nenuť mě, abych začal natáčet tyhle dva filmy za rok,‘‘ zažadonil a opřel se o stůl. Chtěl jsem mu dokázat, že to dokážu, že jsem vynikající režisér s vynikajícími herci, kteří dokáží dát jednu scénu na poprvé. Avšak ta dovolená taky nezněla špatně, ale nemohl jsem mu říct a uznat mu za pravdu, že to nedokážu. Já to dokážu. Nejsem přece idiot, abych nedokázal dva horory za jeden rok.

,,Nechci dovolenou, chci točit tyhle dva filmy. Kanibal bude totální trhák! V tomhle podání bude nepřekonatelný s tím druhým! Chápeš kolik nám ten film vydělá? A to nemluvně o tom druhém. Šílenec. Kdo by nešel na horor o klukovi, který se zblázní, protože jeho přítelkyně pojídá oči malých dětí! Přemýšlej! Byli bychom nejbohatší muži světa!‘‘ Byl jsem tak strašně nadšený mými nápady. Bylo to neskutečný. Vždycky se mi líbili filmy o tom, když někdo někoho požírá. Nemohl jsem si pomoct. Vždycky to ve mně upoutalo takový ten pocit strachu. Strašně rád lidi děsím. Proto rád točím horory, které lidi poděsí.

,,Dobře, ale stejně ti nevěřím,‘‘ prohlásil a s tím odešel z mé kanceláře. Můj úsměv se rozšířil. Hodil jsem si nohy na stůl a spokojeně jsem si oddechl. Věděl jsem, že povolí, vždy povolil. Nikdy mě nenechal ve štychu. Stejně tak, jako já jeho ne. Byl to můj opravdu dobrý přítel. Z té dobré nálady jsem se musel usmívat, jako totální idiot. To bude něco. Dva trháky, několik cen, fůra peněz. Budu se topit v blahu, které nikdo nemá. Budu mít konečně klid a do konce života nepracovat. Na to, že mi je teprve dvacet jsem bohatý až, až, ale chci víc. Možná bych si potom mohl najít i přítelkyni a založit si rodinu. Přece jsem mladý a zas tak ošklivý nejsem. Uvolnil jsem si kravatu, protože mi začalo být vedro. Jestli mi zase nefunguje klimatizace, tak asi někoho zastřelím. Nedávno to opravovali a teď by to zase nešlo? Z mých myšlenek mě vytrhl něčí příchod. Pohled mi padl na krásnou mladou slečnu. Možná tak mého věku. Rty jsem vtáhl dovnitř, abych si je navlhčil. Poté jsem pokračoval v sledování té dívky. Štíhlá postava, zrzavé vlasy do pasu, které byli úplně rovné. Zelené oči a široký úsměv. Pokud tohle nebyla modelka nebo herečka, tak jsem asi z toho horka měl halucinace.

,,Dobrý den, já jsem vaše nová sekretářka. Adrianna Dolphin, ale všichni mi říkají Andy,‘‘ mile se usmála a podala mi ruku. Stisk měla pevný a přitom se mi dívala do očí. Asi opravdu hodně stála o tuhle práci. Hned si semnou chce začít tykat. To je taky dobrý znamení.

,,No, tak si budeme tykat. Ahoj, já jsem Harold Edward Styles, ale říkej mi Harry,‘‘ poslal jsem jí úsměv zpět a konečně pustil její ruku. Jí nepřekvapilo nic. Byla hodně profesionální. Asi měla opravdu hodně praxe. Uvidíme, hned jí otestujeme, co všechno umí.

,,Hned bych tě chtěl poprosit o nějaký ledový čaj.‘‘ Sedl jsem si zpět do křesla a dělal, jako kdyby tady byla delší dobu. Přikývla a odcházela. Když se otočila měl jsem skvělý výhled na její zadek. Měla ho pěkně pevný a jak šla krásně se hýbal ze strany na stranu. Byla tak děsně sexy. Ta její upnutá černá sukně do pasu jenom zvýrazňovala to, jak krásná její postava je. A bílá košile pod kterou byla jasně vidět černá podprsenka tomu přidávala jenom šmrnc. Jakmile odešla začal jsem přemýšlet, jak jí někam pozvu. Nebo spíš jsem přemýšlel kam jí pozvu. Možná do kina, ale to je blbost. Tam bych ani nemohl. Jsem známý režisér, co se objevuje u premiér slavných filmů. To je blbost. Tak bych jí mohl vzít někam do nějaké drahé restaurace a ukázat jí, jak moc jsem bohatý. Nebo s ní jednoduše jít jenom někam na procházku. Nebo jí pozvat k sobě domů na večeři. Vzít jí na nějakou premiéru. To je nápad! Premiéra filmu! Zítra má premiéru jeden film. Nevím sice jeho název, ale pozval mě Leo. No, fajn. Pozval mě Leonardo DiCaprio. Můj dobrý přítel. Rozhodnutý, že ji pozvu na premiéru jsem čekal až mi donese čaj. Po chvilce přišla. Otevřela dveře od mojí kanceláře a přišla dovnitř.

,,Tady je ten ledový čaj,‘‘ usmála se a položila mi na stůl vychlazenou flašku s čajem. Vrátil jsem jí její úsměv a nadechl jsem se začal.

,,Vlastně, chtěl jsem tě pozvat na premiéru filmu ve kterém hraje slavný Leonardo DiCaprio. Samozřejmě ten na samé premiéře nesmí chybět. Na premiéru se přijede podívat i Kate Winslet, Johny Depp, Angelina Jolie. Prostě plno slavných herců a režiséru s jejich manželkami, přítelkyněmi. No, však víš. Trošku blázinec. Plno fotografů, moderátorů, kamer, lidí. Nejspíš to znáš z televize. Moc tam nechodím, zvláště když je to v týdnu, ale jestli chceš můžeme tam jít spolu,‘‘ dokončil jsem svůj proslov a doufal, že mi řekne, že půjde. Ona se však podívala do země. Nic neříkala. Moje naděje spadli doslova z mrakodrapu. Vykulil jsem oči a čekal na její odpověď. Teď jsem věděl, že řekne, že má přítele. Nedej bože děti a manžela.

,,No, ráda půjdu,‘‘ řekla nakonec a znovu se usmála. Usměvavé krásné děvče.

,,Jestli máš přítele nebo manžela nebo děti. Pochopím to,‘‘ pozvedl jsem ruce na znamení, že se vzdávám. Ona si jenom zažila ruce v bok a a nahlas se zasmála.

,,Nemám ani přítele, ani manžela a ani děti,‘‘ mrkla na mě, ,,a kdy je ta premiéra?‘‘ optala se.

,,Vlastně je už zítra,‘‘ přiznal jsem se. Pořád jsem, jako idiot seděl na zadku a dáma stála. Jsem to ale gentleman. Opravdu Styles měl by sis blahopřát.

,,Dobře, v kolik mě vyzvedneš?‘‘ Opřela se o stůl a já mě

,,V sedm, ale napiš mi tvojí adresu.‘‘ Podal jsem jí papír a tužku. Ona tam něco rychle napsala. Poté se na mě naposledy usmála a spokojeně si to mířila ke dveřím.

,,Kdyby něco, tak zazvoňte. Hned jsem vám k službám,‘‘ oznámila mi a naposledy zamávala. Já jsem si se znovu spokoje opřel a vzal papír do ruky. Byla tam adresa a číslo. Když se daří tak se daří.

Huh, další díl. :) Zatím tam nic moc hnusného není, ale nebojte, už se blíží část, která není moc hezká. :3 Doufám, že se díl líbil a těšte se na neděli :3 Vyjádřete svůj názor v komentářích.:)

Vote&Comment! Please:3