My dva stojící vedle sebe, stejný vagón a podobní lidé okolo nás.
,,Tak jak se máte, princezno? "
,,Žádnou tu nevidím. "
,,Tak se podívejte támhle do těch dveří. "
,,Můj obraz. "
,,Protože Vy jste princezna. "
,,Nemyslím si. "
,,Pro mne ano. "
,,V tom případě byste musel být můj princ, Rone. "
,,Budu jím rád. "
,,Jste jediný muž, kterému by to nevadilo. "
,,Usmíváte se. "
,,No jo. "
,,Jste tak krásná. "
,,Nemáte náhodou nosit brýle, Rone? "
,,Mám výborný zrak. "
,,Dobře. "
,,Vy se se mnou ani nehádáte. "
,,Už jsem to vzdala. Nemá cenu se s kýmkoli hádat. "
,,To nemá. Takže nejsem jediný, komu se líbíte, že? "
,,Ty Vaše úšklebky jsou hrozné. "
,,Nebo je to tím, že mám pravdu? "
,,Každý má jiný vkus. "
,,To je pravda. "
,,Na shledanou, Rone. "
A tak se ztratila v davu lidí.
ČTEŠ
Metrový kluk✔
Short StoryObyčejné metro, obyčejná dívka a obyčejný kluk. Každoranní společná cesta a jejich občasné prohození slov.