Metrový kluk✔

Čtyřicátý druhý vagón

Tu noc, kdy jsem mu napsala, jsem pochopila, že můj život bez něj je horší.

Topila jsem se v slzách a hledala cokoli, co by mi pomohlo.

Víte co byla největší ironie...? Že mi jeho rozespalý hlas dokázal pomoct víc, než cokoli.

A teď tu sedím v jeho pokoji na zemi a čtu si jeho deník plný obrázků, který mi on sám před chvílí vrazil do rukou a šel uvařit kakao.

Tolik bolestí, emocí, tolik lásky.

A pak jsem otočila na poslední stránku, na které jsem byla já. Opravdu já.