Stojím a čekám na metro. Cítím jeho vůni a když se pootočím vidím ho.
,,Myslíš si, že tě pod tou kapucí nepoznám?"
,,Myslela jsem si, že mě nevypozoruješ."
,,Cítím tvoji vůni, ta tě vždy prozradí."
,,Voní tak víc lidí."
,,Ne... Voníš jinak."
,,Díky."
,,Neděkuj za fakty, princezno."
,,Jede metro."
,,Snad mi zase neutečeš za ním."
,,Za kým?"
,,Za ním." Ukázal na chlapce o pár metrů dál.
,,Spolužák."
,,Asi ho máš ráda. A podle všeho i on tebe."
,,Jsou lidi, které mám radši."
,,Třeba mě?"
,,Možná."
,,Tak to je fajn. Já tebe mám hodně rád."
,,Milé."
A tak spolu po boku vystoupili z metra. Za jeho doprovodu jela i do školy, ačkoli Ron musel jet jiným směrem.
ČTEŠ
Metrový kluk✔
Short StoryObyčejné metro, obyčejná dívka a obyčejný kluk. Každoranní společná cesta a jejich občasné prohození slov.