Secret Love

19✔

Doma jsem všude zamkl a nehodlal ohlížet na tátu který mi nejspíše bude volat, abych mu odemkl. Padl jsem do židle v pokoji a díval se na Scotta jak drží knihu. ,,To pořadí číslování stránek je ale fakt divný," Poznamenal. ,,Nemyslíš že by tam něco mohlo být?"  Zeptal jsem se ho. ,,Netuším Stilesi. Vůbec nevím jak mám začít,"  Hodil po mně knihu. 

Už tady skoro dvě hodinu studuji tu divnou knihu a přemýšlím nad tím, jak zadat kód. Otevřel jsem laptop  a najel na to zadání kódu. ,,Jak by jsi zahesloval stránku podle knihy?" Zeptal jsem se ho. ,,Napadli by mně asi ty řádky,"  Začal jsem listovat. Vzal jsem si papír a tužku. Začal jsem zapisovat pořadí  stránek, jak byli očíslované. 

Když jsem je napsal, sčetl jsem je všechny dohromady. ,,Vyšlo mi velké číslo než má být kód,"  zavrčel jsem.  ,,Zkus je nějak odečíst nebo dělit. Tohle bývá v kriminálkách,"   Rychle jsem to začal odečítat.  Zadal jsem číslo do kódu ale nic. ,,Ne, odečítání bylo špatně, zkusím tedy dělit,"  Začal jsem dělit ale vyšlo mi ještě menší číslo. ,,Nic,"  Řekl jsem naštvaně. ,,To je blbý,"  ,,To je," Zavrčel jsem.  Zvedl jsem se ale praštil se o stůl nohou. Zavrčel jsem a zanadával. Chytl jsem tu blbou knihu  a hodil ji o stěn. ,,Stilesi.. " Řekl Scott  a zvedl se. Začal sbírat knihu a pár stránek z ní. Sedl jsem si opět do křesla a naštvaně oddychoval. ,,Nemůžu uvěřit že to nejde. Proč to sakra nejde, můžeš mi říct?" Zavrčel jsem a podíval jsem se na shrbeného Scotta jak tam něco dělá s knihou. ,,Nejde to, protože kód bylo něco jiného," Zvedl se a já se podíval na roztržený  hřbet. Zvedl jsem se a šel blíže. Zahlédl jsem čísla, které měli stejný počet číslic jako kód.  Rychle jsem jí vzal a začal to zadávat. Klikl jsem entr a byl tam. Vyskočil jsem ze židle a jásal nad tím že to máme. ,,Scottiáši jsi génius!"  Sedl jsem si k laptopu a zkoumal registraci. ,,Vezmi si židli,"  Řekl jsem Scottovi a ten tak udělal. Přisedl si a já nervózně hleděl na obrazovku. ,,Dobře takže jaké bude naše jméno?"  Podíval jsem se na něj. ,,Dej tam třeba Miguel,"  Kývl jsem a udělal. ,,Přímení?" Ptal jsem se ho na vše. ,,Zkus třeba... Já nevím," Bylo ticho, když jsme oba přemýšleli.  ,,Dám tam  nějaké ruské, ne?" Scott se uchechtl.  ,, Jaké?"   Zamyslel jsem se.  ,,Naviječi," Smáli jsme se tomu oba.  ,,Tak třeba,"  ,,Věk? Kolik nám má být?" Zapřemýšleli jsme se.    ,,Třeba třicet,"   ,,Třicet čtyři,"  Podíval jsem se na něj a on kývl. Zadal jsem to. ,,Takže jsme muž,"   ,,Zvláštní je, že tady není poloha. No tedy tady je  proč tu jsme. Buď  pro prohlížení na marketing, Kupování nebo prodávání,"  ,,Prodávaní"  Řekl Scott a já to zaškrtl.  Hned nám vyjel další monolog. ,,Co? proč tu je jako to, jestli  jsme dominantní nebo sumbisivní?" Nechápavě jsem se na něj podíval. ,,Zaškrtni dominantní, věř mi," Udělal jsem tak. ,,Chceme  někdy kupovat ?"   ,,Asi ne," Zaškrtl jsem možná. ,,Jsme zadaní?"   ,,Spíše ne,"  Zaškrtl jsem ne.  ,,Chceme aby  jsme dostávali info po další 3 roky co se děje s naším zboží?" Smál jsem se trochu tomu, co je to za otázky. ,,Tohle asi není tak podstatné když se to nestane ale dej ano,"  Udělal jsem tak.  Potvrdil jsem to a vyskočil na nás nápis "Děkujeme za registraci Migueli! ".  Vyjeli na nás různé akce a prodeje. ,,Dáme tedy prodej?" Scott se natáhl pro papír.  ,,Jo, jen ti podám ten papír,"   ,,Okay"  Scott je chvíli  hledal ale pak je našel. Podal mi je a já šel do prodejů. ,,Dobře takže Máme zadat druh,"   Zadal jsem Coyotodlaka. ,,Věk,"   ,,Dáme jí 18?"    ,,Může být,"  Zadal jsem. ,,Holka kluk," zaškrtl jsem holka. ,,Hubená,"  Zaškrtl jsem hubená. ,,Odstín vlasů,"   ,,Nebudeme zadávat," Zaklikl jsem vše.  ,,To by bylo vše. Dáme tedy tu cenu?"  ,,Dobře, kolik?"  ,,400 000?"  kývl.  Zadal jsem a potvrdil. Vyskočil na nás opět nápis,  "Váš prodej je nyní aktuální" .  Prodej se zařadil do dalších a my jen sledoval, jak se jiní uživatelé koukají po nabídce. V rohu je sledovanost prodeje.  ,, Už jsou tu čtyři. Docela se toho bojím,"  Poznamenal jsem. ,,Je to pro Liama... Není se bát čeho. Nezapomeň že mu to dost dlužíme..." Položil mi ruku na rameno.  ,,Máš pravdu Scotte. Navíc jde i o tvojí smečku, "   

Žádné zprávy o nabídnutí nám nepřišlo. ,,Měli by jsme jít už spát," Drkl do mně Scott. ,,Dobře,"  Odsedl jsem si od počítače. Raději jsem ho zaklapl ale nevypínal. 

,,Dobrou Scotte,"   ,,Taky,"  Řekl a já rychle nastavil budíka. Scott bude docela překvapený, že jdeme do školy. 

Scott:

Začal tu hrozně hlasitě hrát mobil a já začal do Stilese bouchat. ,,Kámo vypni to," Zavrčel jsem. Podíval se na mně. ,,Doufám že víš že je pondělí,"  Začal se smát. Otevřel jsem pusu do tvaru O a naštvaností mačkal polštář. ,,Tak jdeme," Řekl a začal se smát. Začal jsem se smát taky a skočil po něm. ,,AHhdhs ty tlusté prasee,"  Řekl a my se jen smáli.

,,Okay Scotte teď pro tvojí tašku. Doufám že stihneme školu v čas,"  Podívali jsme se na sebe a rychle běželi do auta. Stiles zavřel a zamkl, rychle jsme naskákali do auta a Stiles startoval. ,,Tak jeď! ,"  Bouchl do volantu a Jeep sebou cukl. Praštil jsem se hlavou do skla a Stiles konečně vyjel. ,,No ale ber to pozitivně! Jedeme!"   Zasmál se a já jen zakroutil hlavou. 

,,Ježiši Scotte děleeej!" Ječel na mě Stiles. Vzal jsem si tašku a rychle běžel do auta. Ani jsem pořádně nedovřel a Stiles už jel. ,,Ty kráso máme pět minut tam dojet," Podíval se na mě a rychle na cestu. Přidal a já se jen zasmál. Jednou přijdeme pozdě až tak, že  přijedeme až o půl noci. 

Rychle jsme běželi chodbou a rozrazily  dveře od učebny. ,,Ehm ehm," Odkašlal si Stiles a schytal pohled všech. ,,My se omlouváme. Porouchalo se mi auto,"  Usmál se a my společně zapluli do lavic. ,,Pánové... " Začala klidně ale nadechla se. Tohle moc dobré není. ,,Máte, šest minut zpoždění!"  Zaječela. ,,Pardon," Řekl jsem a přikrčil se.