24.

113 17 14
                                    

///Tom, Tord a Tree///

,,tak rychle vy dva!" Táhl Tree Toma s Tordem za sebou. Na těch dvou byla vidět už únava z celodenního chození. Jenže to nepřipadalo v úvahu. Tree chtěl každému z nich něco koupit, když už byli na těch trzích.

Podle stínů mohla být už čtvrtá odpoledne. A ikdyž byla čtvrtá odpoledne, čím dál tim více se ochlazovalo. Dokonce už i ocelový Tom si na sebe oblékl mikinu.

,,Tree kam nás to pořád vedeš?" Zeptal se unaveně Tord ,,nebojte! Už jsme skoro tam" Usmál se Tree a v cestě pokračoval. Tom se od nich bez povšimnutí odtrhl a šel ke stánku, kde bylo nějaké jídlo. A nejen jídlo, jak se tak díval.

Tree konečně zastavil, vzal si z měšce pár peněz a rychle utíkal ke stánkům před ním. Tord se jen tak držel na nohou. Celá tahle cesta mu přišla vyčerpávající a horší, než hledání správného pokoje, cely, stanice či farmy na Arše.

,,water?" Přišel k Tordovi nějaký zemšťan (OKAY IT'S TIME SE ZASTAVIT. Jelikož některá slova z Trigedaslengu nejsou na internetu k nalezení, bude Trigedasleng psaný v angličtině, right? Okay děkuju xD).

,,co prosím?" ,,ptám se, jestli chcete vodu" Tord se podíval nad sebe, kde nad ním stál zemšťan s lahví tekutiny, kterou svíral v natažené ruce, směřované k Tordovi ,,j-jak vám mám věřit, že to třeba není otrávený?" Přimouřil Tord podezřívavě oči.

,,proč bych vás chtěl otrávit?" Nechápal ,,asi nejste zdejší, jak to tak vypadá" ,,no to nejsme" Vzal si láhev a z plna hrdla se napil. Cítil, jak se mu s každým loknutím dělalo dobře. V lahvi nechal tak ještě půlku pro jistotu, aby ho nepřetáhl mačetou a láhev s díky vrátil.

Tree mezitím bloudil mezi stánky a hledal cokoliv, co by se mohlo Tordovi nebo Tomovi líbit. Sice pro Toma měl kostkovaný černobílý šátek, ale ještě něco by se hodit mohlo. U desátého stánku to ale začínal vzdávat a únava se na něm též podepisovala a to u Treeho nebylo zvykem.

Kousek od něho se ale objevilo jemné modré světlo. Tree se podíval odkud se ta záře bere. Bylo to kousek od trhů na konci. Sice by bez Torda nikam chodit neměl, ale tohle bylo důležité, takže to bylo omluvitelné. Doběhl na menší zahradu, která byla za věží. To světélko byla modrá lilie. Taková, kterou našel když poprvé spatřil Torda s Tomem a ostatní.

Byl to ten pravý dárek! Byl si tím jist! Z kapsy si vytáhl nožík a s jeho pomocí lilii uřízl. Jestli si teď myslíte, že ta lilie zvadne, uhyne a tak podobně jste na omylu. Z konce, který byl uřízlí vyrostl nový kořen. Tree se spokojeně vracel a začal hledat Torda s Tomem, jenže je nikde nemohl najít. Ztratil se. Nevěděl kde přesně se nachází.

Okolo bylo sice tolik zemšťanů, ale zeptat se někoho cizího nepřicházelo v úvahu. Jak si pamatoval, s cizími lidmi se nemluví. Všude různě se díval až konečně uviděl tu tmavě modrou mikinu. Nebyl si však jist, jestli to vůbec Tom je nebo není. Ale za pokus nic nedal.

Prošel skrz zemšťany, kteří byly v cestě a na osobu v modré mikině viděl lépe. Tentokrát si byl jist, že to Tom skutečně je. Černé oči, které se na něho totiž upřeli Toma od ostatních zemšťanů odlišovali ,,to jsi byl celou dobu tady?" Přišel k němu Tree. Oba teď stáli zrovna u stánku, kde se prodával svařák ,,co? Ne..byl jsem i jinde..a vůbec, kde jsi nechal Torda?"

,,um...no víš..." Přemýšlel, jak se z toho vůbec dostat. Rychle si z opasku odvázal ten kostkovaný šátek a rychle ho podal Tomovi se slovy ,,to je pro tebe!"

Tom se na šátek chvíli díval, vzal ho do rukou a řekl jen ,,díky". Tree si oddychl. Nemohl přeci říci, že se mu jen tak vypařil z očí, když šel vybírat pro ně dárky při příležitosti.

Prvních Sto [Eddsworld X The 100 Crossover]Όπου ζουν οι ιστορίες. Ανακάλυψε τώρα