Prvních Sto [Eddsworld X The 100 Crossover]

26.

,,Tati, podívej!" Rozeběhl se Tree k jednomu stánku s knihami, kde jednu z nich vzal do svých malinko zmrzlích rukou a ukázal Tomovi ,,Tree...co je to?" Vzal Tom knihu opatrně do rukou. Vypadala staře. Stránky byli zažloutlé a některé papíry se i po doteku rozpadali ,,Trisgeda, je plná legend a historek, co se týče Země" Treemu se v očích objevovaly jiskřičky radosti a zvídavosti.

,,Nejradši mám tu o Becce Pramhedě a Katherine" Usmíval se Tree. Najednou se mu nad hlavou objevila žárovička ,,Koupil by jsi mi jí? Prosím" Udělal na Toma psí oči. Jeho kukuč byl nepřekonatelný. Nešlo mu odolat a Tom měl co dělat, aby řekl ne. Nakonec si Tom jen povzdychl ,,Haló pane, kolik stojí ta kniha?"

----

,,Tati můžu se tě na něco zeptat?" Procházeli Tree s Tomem mezi stánky, aby se dostali k věži ,,Jistě, povídej"

,,Ty a mamka" Na chvíli se Tree odmlčel ,,hádali jste se takhle pořád?" Tom se zamyslel. Nechtěl říci něco nevhodného. Ačkoliv se to nezdálo, Tree mu přirostl k srdci. Byl vůbec první s kým si mohl takhle popovídat. Říct pravdu ,,Pořád ne, jen...je to moc komplikované, víš?" Usmál se na něho jemně. Tree se jen uculil a dál mlčky oba pokračovali v cestě.

,,Wor ste komba rau en Heda doen noten" Tom rychle zatáhl Treeho za roh věže. Dva strážní, co hlídali věž je málem zahlédli ,,Chit?" Jen Tree věděl o čem si mohli povídat. Jelikož je Trigedasleng jeho domovský jazyk pozorně poslouchal ,,Oso bilaik gona, Ai wont gonplei"

,,Em don sad klin. Taim em waud do at et wou laik wamplei kom thauz kodon"

,,Tree, o čem se to baví?" Nechápal Tom ty dva. Tree vypadal najednou, jako tělo bez duše ,,Tree no tak" Pobídl ho Tom ,,Prý se blíží válka.." Vydech Tree ,,Myslíš, že je to kvůli vám?" Podíval se Tree smutně na Toma ,,Tree...no..běkdy věci nejsou tak, jak vypadají, třeba to ani kvůli nám není"

,,Jenže ostatní jsou v Alianci, uzavřeli mír tak kvůli komu jinýmu by to by-" Tree to nestihl doříci. Vyrušil ho dívčí křik kousek od nich ,,ŠMEJDI HNED MĚ PUSŤTE"

Cameron, pomyslel si Tom a společně s Treem se vydali na onen místo. Cameron s Mattem byli zajati strážníky. Sice nikdo neví jak, ale stalo se tak. Cameron sebou různě trhala. Snažila se vysmeknout, ale k jejímu neštěstí byly strážní moc silní.

,,Jen počkejte, až se odtud dostanu, vám nakopu prdel, že Vás ani vlastní matka nepozná" Nadávala různě Cameron. Matt pouze tiše stál nebo udělal to, co řekl strážný. Tom s Treem zalezli zpět ,,Co budeme dělat?" Díval se Tree zoufalým pohledem na Toma, kterého bohužel nic nenapadalo. 

,,Hod op! Ai hon op won on osir!" Tom koutkem oka spozoroval třetího strážného, který za sebou táhl zmláceného a i naštvaného Torda se šátkem v puse (snad chápete něco jako roubík). ,,Kamp raun" Zavelel jeden z nich, co měl na sobě šátek, který mu zahaloval tvář. Tord se jen stěží zvedl, strážný do něho musel párkrát strčit, aby se vůbec nějak rozpohyboval.

----

,,Matte...mám strach" Šeptala Cameron směrem ke svému sousedovi ,,Já taky.." Sklopil Matt pohked k zemi ,,ale velitelka se určitě rozhodne do- AU" ,,Shou ap!" Přísně se na něho zemšťan podíval. Tord mlčel. V hlavě si přehrával svoji odplatu za to, co mu ti šmejdi udělali. Rád by teď zrdhl, jenže to byl risk, který si nemohl dovolit.

Kabina, ve které byli, zřejmě výtah, se zastavila a zemšťani je vedli až nakonec chodby k velkým, dřevěným dveřím, které otevřeli. Místnost byla veliká. Všude visely mříže se svíčkami, které měli být náhradou za lustry z dřívějších dob, dost prostoru pro třeba i 40 lidí možná i více a hlavně velký, ze dřeva vyrobený trůn na který dopadal stín.

Stráže všem třem podlomili nohy tak, aby klečeli (chápeme snad všichni, děkuju xd). Na trůně totiž někdo seděl. Postava však nebyla přes dopadající stín vidět ,,Heda...našli jsme pár lidí ze Skaikru, tak jak jste chtěla"

Velitelka se postavila a přešla k muži, který se ji "klanil". Vzala ho za límec od svého ze zvířecí kůže vyrobeného oblečení ,,Řekla jsem snad jasně přivést, ne zmátit do krve!" Zemšťan rázem dostal nožem do dlaně, která byla probodnutá skrz na skrz. Ostatní zemšťani spíše dělali, jakoby nic. Měli z ní velký respekt a když ji někdo naštval, nerado se za ní chodilo ,,A teď jděte" Vyhnala je pryč.

Tord se na ženu díval. Měl pocit, jako by ji už odněkud znal, ale nevěděl odkud presně. Velitelka přistoupila ke Cameron a sundala ji provazy z rukou ,,Odpoutej kamarády" Mrkla velitelka na ni a stoupla si zády k nim ,, Omlouvám se za jejich chování, občas jsou jako zdivočelí psy" Odmlčela se na chvíli ,,nicméně, co pro vás mohu udělat?" Otočila se s milým úsměvem na tváři.

,,Chceme tohle všechno zastavit, ty útoky na nás a i válku" Promluvil Matt. Cameron se na něho překvapeně dívala. Nečekala to od něho. Velitelka pouze přikývla ,,Dobrá tedy, zítra je zasedací rada klanů, pokud by jste chtěli můžete tu zůstat a--" Velitelka se zarazila. Její pohled se upřel na Torda, který se díval do země.

Nemohla tomu uvěřit. Že ho po tolika letech vidí. Před sebou ,,Torde?" Zeptala se opatrně. Rozhodně díky tomu Torda zaujatého zemí vrátila do reality.

Tord se na ní nechápavě podíval ,,Um...promiňte, my se...známe?" Nechápal. Vůbec nic nechápal. Proč ho zná, jak ho vůbec dokázala poznat. Když vyšla ze stínu zarazil se. Prohlédl si ji od hlavy k patě ,,ne....to nemůže být ona...to...nejde však ji vypustil"

Nechtěl tomu uvěřit. Ani jeden z nich. Celé ty roky, co si myslel, že už ji nikdy neuvidí teď stála před ním. Zdravá, s úsměvem, který si pamatuje dodnes. Do očí se mu nahrnuly slzy štěstí. Velitelka se pouze usmála a pohladila ho po tváři ,,Ty jsi ale vyrostl" Též neměla daleko k pláči.

Tord to ale nevydržel. První slza, druhá. A pak to šlo samo.

,,Mami....jsi to ty?"

[Jou jou dámy a pánové konečně jsem se dokopala po měsíci ke kapitole 😂👌 omlouvám se za neaktivitu, ale škole bere čas TwT. Nic méně, mám tu dvě věci. První, že je to oficiálně rok od vydání týhle knihy a druhá, že slavím 14. Let od mého narození 😂😂👌. Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat všem skvělým čtenářům a hlavně YxLovexCat a ElisaCaleisa 😏💞]

[Tady se krásně ukázali moje znalosti, jak z Trigedaslengu tak i moje neschopnost o psaní dojemných scén 😂👌 nicméně slibuji, že další kapitola bude zase z tábora 😏👌]

Omlouvám se za chyby v textu.

©Croiss