Letní tábor (Dokončeno✅)

🖤11.Chapter🖤

Najednou jsme zatočili do lesa. ,,Jackobe však tam nesmíme.'' ,,Nechci mít problém, chci tu ještě zůstal dokud tábor ještě je.'' ,,Nechci, aby mě odtud vyrazili.'' Jackob došel, až ke mně chytil mě za ruku a řekl. ,,Neboj se nikdo to nezjistí všichni už šli spát hlavně vedoucí.'' ,,V nejhorším to svedu na sebe.'' ,,Ne promiň, jsem jen nervózní normálně neporušuji pravidla je to pro mě nezvyk, ale koukám že u tebe je to normální a asi i častý.'' Zasmáli jsem se tomu. Potom mě lehce políbil a pak jsme zase ruka v ruce pokračovali v naší cestě.

Došli jsme na konec lesní cesty. A on mi nasadil šátek na oči, takže jsem leknutím trochu vykřikla. Potom jsme šli do dalšího lesa asi já jen typuji, protože jsem šlápla, na jinou větvičku a ta samozřejmě rupla. Trochu jsem se lekla, ale v jeho blízkosti se vůbec ničeho nebojím dodává mi odvahu. A pocit bezpečí. Po chvilce jsem uslyšela něco jako šumění potoka, který čím dál jsme šli, tak byl silnější tím pádem musel být blíž.

,,Kam mě to vedeš zeptala jsem se smíchem v hlase.'' ,,Uvidíš za chvíli tam jsme.'' Když jsme podle Jackoba dorazili na místo co mi chce, tak strašně moc ukázat. ,,Nekoukej, až ti rozvážu ten šátek.'' ,,Dobře.''
Když mi sundal šátek a já měla pořád zavřené oči, tak mě obejmul kolem pasu a dal polibek na krk. Trochu jsem se zachvěla, ale bylo to příjemné asi jsem se vážně zamilovala. Potom si mě otočil čelem k sobě. Svoje ruce dal na mé tváře a lehce mě políbil hned, jak jsem se vzpamatovala jsem spolupracovala. Potom mě dovedl ještě blíž k tomu potoku, nebo co to bylo. ,,Tak teď už můžeš otevřít oči.''

Když jsem konečně otevřela oči uviděla jsem něco co mi vyrazilo dech vůbec jsem netušila, že uvidím něco, tak krásného. Byl tam vodopád s nádhernou čistou modrozelenou vodou. ,,Je to tu nádherné nic hezčí ho jsem snad nikdy neviděla.'' ,,A co já, jsem přece nejhezčí.'' ,, Ale jsi krásný, ale ne tolik.'' Ušklíbla jsem se. ,,Ty jedna, že já tě do ty vody hodím ty potvoro.'' Začali jsme se navzájem chytat, až když mě chytil spadly jsme oba dva na zem. Začali jsme se na hlas strašně smát. Potom jsem ho políbila a on mi polibek opětoval.

Když jsme se z té země zvedli, začali jsme se hned svlékat. Jen jsem ho pozorovala a přemýšlela, co se vlastně chystá udělat. Měl tak dokonalou postavu, tak vypracovanou. Najednou se rozeběhl a skočil do té vody rovnou po hlavě. Když se vynořil tak jsem si oddechla, že žije. Potom na mě zavolal. ,,No tak kočko pojď ke mě a furt na mě nekoukej já vím, že jsem dokonalý." ,,Ty jsi fakt pitomec víš to." ,,Jo, ale pořád mě miluješ." ,,Nejdu za tebou." ,,No nechtěj, abych si pro tebe došel." Když začal vylézat, tak jsem se radši rychle svlékla a když ke mně došel byla jsem jen ve spodním prádle. Pro jistotu jsem si dala ruce, tak aby viděl co nejmíň mojí postavy. Jak říkám nevěřím moc klukům, ale tomuhle docela jo, až mě to překvapuje. Přijde mi něčím jiný a taky, přes to všechno něco schovává a navíc ho miluju, jako nikoho před tím. Ale někdy se jen stydím za svou postavu i když nejsem tlustá ani vychrtlá, ale nejsem zvyklá se někomu ukazovat. ,,No tak uvolni se a dej mi ruku.'' Chvíli jsem váhala, ale pak jsem mu jí vážně dala on ji pevně stiskl a tím mi dodal odvahu. ,,Nechápu za co se stydíš si nádherná.'' Po vyslovení tělech slov jsem celá zrudla. To mu se jen zasmál. Zase si mě otočil čelem k sobě. Rychle políbil a než jsem se stihla vzpamatovat utíkal se mnou, až k vodě do který následně se mnou skočil. Když jsme dopadli do té studené vody tak jsem myslela, že umrznu. Bylo to strašně studované nechápu, jak to mohlo před tím vydržet.  

Běžela nebo spíš plavala jsem, až k němu kde jsem se ho snažila potopit, jenže má větší sílu, jak já a tak jsme pod vodou skončili nakonec zase oba. Potom jsme na sebe cákaly vody, až jsem se začala třást zimou. Potom ke mě doplaval a když uviděl, jak se klepu v táhnul si mě do ojetí a tak jsem nohy obmotala kolem jeho pasu a hlavu jsem si položila na jeho rameno on mě obejmul kolem pasu a přimáčkl si mě ještě blíž nebudu lhát, ale bylo to vzrušující být mu zase tak blízko a slyšet i jeho srdce tlouct. Naše těla se dotýkaly snad na každého kousku. A mě přestala být zima. Chvíli jsme tam, tak spolu plavaly a užívali si tu chvíli kdy jsme jen sami. Byla to krásná chvíle, i když jsem musela vypadnout hrozně jak jsem měla mokré vlasy v tu chvíli mi bylo všechno jedno. Byla jsem rada, že jsem s ním.

Když jsme doplavali o kus dal, tak na nás svítil přímo měsíc on mi zastrčil kus vlasu za ucho bylo to nádherné než jsem zjistila, že uvidím tu mojí modřiny věděla jsem, že bude chtít vysvětlení.    ,,Kdo ti to udělal muselo to být nedávno, před tím si to tam ještě neměla." ,,No já jsem upadla před chatkou." ,,Nelži mi já ti přece za pravdu nic neudělám prosím věř mi." ,,No tak dobře, to mi udělala Melisa a její spolek." ,,Ježíši zítra si to sní vyřídím." ,,Ne to prosím ne, bylo by to ještě horší." ,,Dobře probereme to po cestě do tábora už je tu veliká zima jsme tu dlouho, tak pojď kočko." ,,Dobře, ale slib mi že to vyřešíme v klidu." ,,Dobře, ale teď fakt pojď nechci, aby si mi tu fakt nastydla lásko." ,,Co bych si pak počal." ,,Ty si tak vymýšlíš." Pak jsme se políbili a převlékli vyrazili jsme na cestu zpátky do tábora.

Ahojky čtenáři. Jsem tu zase po sto letech. Doufám, že jste si užili Vánoce a dnes i Silvestr. Přeju vám vše krásné do nového roku.
Snad se vám kapitola líbí musím se přiznat, ze mě jo. Ps ta fotka nahoře, tak tu jsem sama fotila snad to oceníte. Kdyby vám to líbilo víc zkusím jsem jdávat své fotky častěji. Už se blížíme k 1 tisíci přečtení doufám, že to bude brzo. Ani nevím, jak vám za to může být to, jako by nebyl předložen sen. Ještě jednou moc za to dekuju. Napište mi zase krásný komentáře ať vím, že mám pokračovat.
S láskou vaše Adri.N