Odloučený a neodloučený, nikdy a stále dotýkaný i nedotýkaný ✔️

KAPITÁN JAMES T. KIRK II.

Jimovi zapípal komunikátor: „Jime, můžu s tebou mluvit?" ozval se příjemný Sarin hlas.

„Sarah, to je překvapení, jak jsi mě našla?" potěšeně se zeptal Jim.

„Jsi nejlepší kapitán flotily, na tebe má číslo každý, je jednoduché ho sehnat," zapřela Sarah snahu doktora McCoye, snad proto, kdyby to nevyšlo a oni se znovu pohádali, aby nepadla zloba na doktora.

„Po komunikátoru si nebudeme lichotit, kde teď jsi? Přijdu za tebou, mám teď do večera volno."

„Zrovna mířím k naší oblíbené hospůdce do které jsme tenkrát chodívali, jestlipak si pamatuješ, jak se jmenuje," zkoušela ho Sarah.

„To víš že si to pamatuji, jmenuje se Black Horse. Budu tam do 20 minut, tak ne že mi utečeš!"

„Budu čekat, zatím...."

Jim kroutil hlavou a byl překvapen změnou chování, že by přece jen uvěřila tomu, jak to opravdu bylo? Snad ano, hrozně rád by se s ní usmířil.

Dorazil do Černého koně a ona už na něj čekala:

„Ahoj Jime".

„Ahoj Sarah, čemu vděčím za tvé pozvání?" usmál se Jim svým neodolatelným úsměvem.

„Ne čemu, ale komu. Poděkuj svému kamarádovi doktorovi, zmínil se mi o době prázdnin, jak si jej pamatoval on a já mu věřím, to ale neznamená, že ti odpouštím tu zelenou slečnu."

„Ano vím, že to byla chyba, ale to už zpět nevrátím. Jsi tedy ochotná mi povědět, kde ses tenkrát ztratila, že jsem tě nemohl najít?"

„Poté, co jsem se pohádala s matkou, jsem odjela do Riverside do Iowy."

„Cože? Do Iowy? Co jsi tam, proboha, hledala? Proč jsi tam odjela?"

„Protože je tam klid a krásná příroda."

„Sárí, co mi to tady vykládáš, proč jsi tam odjela a proč jsi se po prázdninách nevrátila, dlužíš mi odpovědi a také snad proto tady sedíme, nebo ne?

„Vlastně ano, nevím proč jsem jela tam, snad proto že je to tvé rodiště a že jsem měla jistotu, že tam se nevrátíš."

„To jsi mě tak strašně nesnášela, že ses odmítla kvůli mně vrátit do Akademie?"

„Ale ne, to nebylo jen kvůli tobě, víš kolik stojí studentský život kreditů, matka mě odmítla financovat a tak jsem se rozhodla, že na rok, dva školu přeruším, vydělám něco a pak se vrátím, ale víš jak to je. Člověk si zvykne a časem už nemá ty tendence se do školy vracet."

„To mi chceš namluvit, že jsi byla v Riverside šťastná?" divil se Jim.

„Ano byla!" řekla příkřeji než zamýšlela.

„No nevím, jestli ti tohle můžu věřit, vždyť je to konec světa!"

„Pro tebe možná, ale já tam byla opravdu šťastná," řekla a uvědomila si, že je to pravda, nakonec tam byla opravdu šťastná, bydleli tam skvělí lidé, kteří jí pomáhali, jako jedna velká rodina.

„Dokážeš lhát opravdu přesvědčivě, ale když mi nechceš říct pravdu, nebudu tě přemlouvat," kroutil hlavou Jim.

„Nelžu Jime, ber to jako fakt, že to tak bylo."

„Dobrá, už se o tom nebudeme bavit, nechtěl bych se s tebou hádat, ale pověz mi, minule jsem tě na Akademii potkal s tvou sestrou, jak se má? Nastoupila nakonec na Akademii  jak plánovala?"