,,No tak co to zase mělo být," pokřikoval na mě trenér, když jsem upadla.
,,Promiňte, teď už to zvládnu," usmála jsem se a vstala. Zase se to nepovedlo a já upadla.
,,Tohle už není možný," zakroutil hlavou.
,,Omlouvám se," špitla jsem.
,,No tak to zkus ještě jednou," usmál se.
Vstala jsem a zase se rozjela tentokrát jsem už slyšela jen chválu: ,,Výborně, takhle to mělo vypadat od začátku. Tak ještě jednou."
Usmála jsem se a sestavu znovu zopakovala, tentokrát zase s pádem.
,,Ale no tak. Tak krásně ti to šlo," křikl najednou kluk vjíždící na led. Znala jsem ho, dobře jsem ho znala. Byl to totiž kamarád mého bratra. Znám je všechny, bydlím s bratrem ve Washingtonu. Nastěhovala jsem se k němu, když mi bylo osmnáct a začala zde studovat. Poslední dobou jsou u nás pečení, vaření. Trochu mě to štve, ale co mám dělat je to bratrův dům. No nic vrátím se zpět.
,,Díky," usmála jsem se a zkusila to ještě jednou. Tentokrát to zase vyšlo. Byla jsem ráda, tohle trénuju už moc dlouho.
,,Já tě už dnes nebudu otravovat. Tak pozítří!" mávl na mě rukou trenér. Sebrala jsem se a vydala se do šatny.
🏒
Nový příběh je na světě. Zatím kapitola vlastně o ničem, ale to se změní. Doufám, že se vám bude líbit.
YOU ARE READING
Mezi ledy!
Romance,,Já tam nechci!" stěžovala jsem si rodičům, kteří mě táhli na zimák. Ano nějak takhle vypadalo mé dětství, když jsem se musela chodit dívat na bratra, jak hrál hokej a hlavně vystupovat o přestávkách, jako krasobruslařka. Nenáviděla jsem je za to a...
