,,Tak co jak bylo?" vyptávala jsem se bratra, který se právě vrátil.
,,Dobrý," řekl a posadil se vedle mě na gauč.
,,Brácha co se stalo?" usmála jsem se.
,,To je jedno," usmál se.
,,A už mi prozradíš s kým jsi byl?" zeptala jsem se.
,,Nene," usmál se ,,Neboj dozvíš se to včas a jak vlastně bylo v kině?"
,,Super," zasmála jsem se ,,Nevěděla jsem, že jsou kluci tak fajn."
,,Víš co jsi mi slíbila?" zeptal se trochu ze starostlivým výrazem.
,,Vím a víš co jsi mi asi před rokem slíbil ty?" zeptala jsem se s usměvem.
,,No to si teda nepamatuju," zasmál se.
,,Že už si znovu nezačnš s mojí kamarádkou, víš jak to minule dopadlo ne?" usmála jsem se a v očích se mi leskly slzy.
,,Pamatuju, neboj," řekl a sklonil hlavu.
,,Co máš na zítra v plánu?" usmála jsem se.
,,Nevím co ty?" řekl a pustil televizi.
,,Jdu na trénink," oznámila jsem mu ,,Jo jinak nevíš, proč vždy, když mám tréning je tam i Kuba?"
,,No to by mě taky zajímalo," zasmál se.
~•~
Chtěla jsem jít už spát, ale musela jsem napsat Emily, jak zkončilo rande.
Já: Tak co jak bylo?
Neodpovídala, tak jsem si lehla a pomalu usínala. Telefon pípl a já i když byla strašně unavená musela jsem se na ně prostě podívat.
Emily: Úžasný!
Já: A už mi konečně řekneš, kdo to je?
Emily: Nene, dozvíš se to v pravou chvíli, neboj.
Tohle už mi začalo být divné. ,,Něco podobného říkal i bratr, ale tak určitě je to náhoda." myslela jsem si.
~•~
Ráno jsem se vzbudila pozdě a ani to nevadilo, je totiž sobota. Vstala jsem a nachystala si snídani. Brácha doma už nebyl, no jo trénink. Dopoledne jsem dělala nějaké věci do školy a vařila oběd, předpokládala jsem, že zase přijdou i kluci. A měla jsem pravdu. Zase přišli z bráchou.
,,Nachystejte si to sami, já běžím," usmála jsem se za letu.
,,Ahoj," křikli na mě ještě že dveří.
Asi za 20 minut jsem byla v šatně. Převlékla jsem se a vyrazila k ledu.
,,Ahoj, tak co už sis to rozmyslela?" zeptal se.
,,Ano," usmála jsem se a projela se na bruslích.
ČTEŠ
Mezi ledy!
Romance,,Já tam nechci!" stěžovala jsem si rodičům, kteří mě táhli na zimák. Ano nějak takhle vypadalo mé dětství, když jsem se musela chodit dívat na bratra, jak hrál hokej a hlavně vystupovat o přestávkách, jako krasobruslařka. Nenáviděla jsem je za to a...