Neváhala jsem a pevně jsem ji stiskla.
,,Víš, že jste mě zklamali?" řekla jsem potichu.
,,Já vím.." sklopila oči.
,,Možná, kdyby jste mi to řekli pochopila bych to," usmála jsem se ,,Ale už vám nebudu bránit."
Usmála se a zeptala se: ,,Ty máš Kubu doopravdy ráda?"
,,Mám ho ráda, jen jsem si to nechtěla přiznat.." sklopila jsem hlavu.
,,Hádám, že kvůli bratrovi," usmála se.
Jen jsem kývla.
,,Víš, já jsem to tak nějak tušila. To já ho poslala na zimak. Chtěla jsem, aby se to dozvěděl. A dobře jsem věděla, že uděláš to co jsi udělala," zase se usmála.
,,Ale, ale jak?" vykoktala jsem ze sebe.
,,Jsi přece moje nejlepší kamarádka, vím co uděláš," usmála se a zamávala bratrovi na ledě.
~•~
Po zápase jsem jako vždy šla za klukama. Tentokrát však ne za bratrem.
,,Ahooj," usmál se Kuba.
,,Ahoj," oplatila jsem mu úsměv a objala ho.
V tu chvíli k nám došel brát. Jakub pochopil a odešel zase do šatny.
,,Ségra promiň," usmál se.
,,To je dobrý, jen jste mi to mohli říct," řekla
,,A ty jsi mi moha říct, že to s ním táhneš," řekl trochu naštvaně.
,,Ale já s ním nic nemám, teda neměla. Já vlastně ani nevím jak to mezi náma je," usmála jsem se.
,,Ale já vím," mrkl na mě.
***
Omlouvám se, že tak dlouho nevyšla kapitola. A omlouvám se, že teď asi nebudou vycházet pravidelně. Zaprvé nemám moc nápadů.. a zadruhé škola mě nutí se učit, ale to asi znáte. Doufám, že další kapitola vyjde co nejdříve. 😊
YOU ARE READING
Mezi ledy!
Romance,,Já tam nechci!" stěžovala jsem si rodičům, kteří mě táhli na zimák. Ano nějak takhle vypadalo mé dětství, když jsem se musela chodit dívat na bratra, jak hrál hokej a hlavně vystupovat o přestávkách, jako krasobruslařka. Nenáviděla jsem je za to a...
