Bystrozor

Z Prasinek do Londýna

Druhého dne se hrdina kouzelnického světa rozhodl, že nejprve vyslechne Marcuse Flinta. Věděl moc dobře, kde bydlí. Bylo to jen pár bloků od místa, kde stál jeho a Ginnyin společný dům. Jeden z horších domků v Prasinkách. Omítka z něj opadávala, zahrada byla již dost zarostlá a na několika plaňkách, které zbyly z plotu, věčně lidé umisťovali kouzlo křičících hlav. Takže když člověk kolem procházel, plaňky ožily, narostly jim hlavy a křičely na kolemjdoucí „rozumné" rady typu: „sem nechoď, zde žije hnusný Zmijozel", nebo „jestli jdeš pro autogram, vyber si lepšího hráče." Na ty, kteří chtěli Flinta navštívit, což byl Harryho případ, vřeštěly nadávky.

Bystrozor to lehce ignoroval a bez zájmu přešel zahradu až k domu, kde zabouchal zrezlým klepadlem. Majitel domu se s ním však moc vybavovat nechtěl. Jakmile Marcus otevřel a spatřil za nimi zachránce kouzelnického světa, chtěl dveře zase zavřít, Harry mu to ovšem nedovolil a strčil mu nohu mezi ně.

„Vypadni, Pottere!" zasyčel na oplátku přes své veliké zuby.

„Jsem tu z odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů, abych vyšetřil tvůj doping a smrt Braidena Sharpa. Jestli odmítneš vypovídat, zatknu tě za maření vyšetřování," pohrozil mu bystrozor. Hráč famfrpálu si však z toho nic nedělal.

„Jo, to by se ti tak hodilo. Jsi jako všichni ostatní, kdybych nebyl obžalován z dopingu a tedy hrál zápas, vykradli by mě a pak by mi to tady zapálili. Ale víš co, já nemám povinnost ti nic vysvětlovat," vyprskl na něj Flint a opět zalomcoval dveřmi, noha ne-noha.

„Je mi skutečně líto v jakém opovržení teď Zmijozelé jsou..." snažil se Marcuse Harry usmířit a uklidnit, ale bylo to zcela zbytečné.

Druhý muž se jen sarkasticky ušklíbl a šedá očka se mu přitom zlostně zaleskla. „Takže patříš mezi ty láskomágy, kteří pindají o lepší budoucnosti a že pravda a láska je nejmocnější magie. Co na mě ještě zkusíš z té vaší Bradavické žvanírny? Rád si poslechnu, co nám přeje veliký zachránce, který by zrovna jako jeden z mála s tím mohl něco udělat."

„Já?! Já, jsem byl vždy jen pěšák. Mám jen jméno, ale moc žádnou. Jsem jen bystrozor, vrah a ochlasta. Prostě mi řekni, co o tom víš," řekl Harry a protřel si unaveně oči.

„Výmluvy," odplivl si Flint, ale nakonec učinil, o co byl požádán. „Braiden Sharp byl přísný a nepodplatitelný rozhodčí, takže jsme se přirozeně neměli příliš v lásce. Počítám, že ta jeho poctivost ho stála krk, ale kdo ví. Nemám ponětí, kdy a s čím jsem ten lektvar snědl, či vypil, ale jak jsem řekl. Jsem za to rád, protože díky tomu mám ještě střechu nad hlavou. Sice mi teď hrozí, že mě vylejí z týmu jako Zmijozela, který se zašel příliš daleko. Budou na mě chtít hodit vinu, protože ode mě se očekává podvody, fauly a rvačky. Nicméně tak koneckonců dobrý tým funguje, ale co už."

„Jak to myslíš?" zamračil se nechápavě druhý čaroděj.

Marcus se ostře zachechtal. „To je to, Pottere, proč jsi byl vždy skvělý chytač, ale mizerný kapitán. Každý dobrý tým potřebuje chytrou strategii od Havraspára, tvrdou a poctivou práci od Mrzimora, nadšení ze hry a odvahu se pustit i do souboje s lepším týmem od Nebelvíra a trochu té lstivosti a ochoty dělat ostatním fauly, které ochrání zbytek týmu před takovým jednáním soupeře tak, aby byly síly vyrovnány."

„A ty jsi tam od té lstivosti a ochoty dělat ostatním fauly," dovtípil se Harry.

„Jistě, a jako takový jsem též první na seznamu podezřelých, když se něco takového jako nepovolený doping vyskytne. Nebo snad nejsem první, za kým si šel?"