Unproblematic Boy

Část 10.

Cesta trvala něco málo přes deset minut. Kluci byli nadšení. Bavili se o holkách, sexu, alkoholu a drogách. No prostě o všem, o čem já nic nevěděl...

Vyskočili z auta, přičemž řvali jako blázni. Zayn mě chytil okolo ramen a vedl mě dovnitř.

"To zvládneš, nebude to trvat dlouho..." podíval se na ně. "Kdyby cokoliv, Louis dneska nepije a hodí tě domů." mrkl a otevřel velké kovové dveře.

Do uší mi udeřila hlasitá hudba. Smrad všeho okolo způsobil točení žaludku a slzení očí. Všichni tady byli úplně mimo sebe. Hned při vstupu se na mě několik lidí otočilo. Poznal jsem v nich lidi ze školy, nebo rodinné známé - například mého bratrance, který se na mě povzbudivě usmál. Necítil jsem se tady dobře, a už vůbec ne vítán.

Zayn nás dovedl k nějakému stolu a všichni jsme si posedali. Chvíli se jen tak bavili o plánech na tuto noc, kterou holku či kluka si vytipovali a kolik společníků vlastně budou mít, jenže pak přišel číšník. Tedy, jestli se dal takto nazvat.

"Co to bude?" zasmál se. Liam se ujal slova společně s Harrym a začali diktovat téměř nekonečný seznam alkoholických nápojů, či jsem zaslechl slovo jako "joint." A pak to přišlo, věta, která mě donutila zapojit se do konverzace...

"A pro blonďáčka něco, co ho trochu nakopne, ale ne tak, abychom ho museli odvést. Ještě nepil, tak opatrně..." zasmál se Liam.

"Pro mě nic. Jen vodu, prosím." ozval jsem se. Číšník se na mě vyděšeně podíval, zatímco Liam mě chtěl očividně roztrhat na kousíčky.

"Jak jsem řekl," prskl. "Pro něj něco mírného." a číšník raději odešel.

"Já ale nebudu pít." zakýval jsem rozhodně hlavou.

"Budeš. Když už jsi tady, nebudeš tu jen sedět." odporoval mi, ale já si byl jist, že nic pít nebudu. Nic kromě případné vody.

"Ale já nemůžu." snažil jsem se z toho vymluvit.

"Proč?" zachechtal se.

"Kdyby rodiče v-"

"Já tady ale tvý rodiče nevidím." mrkl. Byl jsem v koncích.

"Liame, tak ho nenuť." snažil se ho mírnit Louis a kluci jen přikyvovali.

"Jen jedna sklenička. Nic víc, nic míň." naklonil se přes onen dřevěný stůl blíže ke mně. "Prosím." dodal po chvíli.

"Já-"

"Je neslušné odmítnout žádost člověka." vyhrkl dřív, než jsem stihl něco namítnout. Dlouho jsem seděl. Sledoval jsem jeho oči. Byl odhodlaný. Nenechal by mě odmítnout.

"Ale už nikdy víc." kývl jsem. On se jen pyšně usmál a dál mě sledoval. Po několika minutách se tu zase objevil číšník. Tentokrát to ale nebyl ten, jenž vyslechl naši objednávku.

"Tady to máte, pánové." mluvil ke všem, ale sledoval jen mě. "Kdyby cokoliv, stačí houknout - já přijdu." mrkl na mě a zmizel.

"Niall tady má nápadníka..." zasmáli se. Já jen sledoval plné skleničky před sebou.

"Tak šup," sebral si svou sklenku Harry. "Na Nialla." zasmál se.

"Proč na mě?" zamračil jsem se.

"Abys přežil dnešní večer." přiťukli si a kopli to do sebe. Já si jen líznul, zašklebil se, a odložil to zpět na stůl.

"Takhle tu budem do rána." zasmál se mi Liam.

"Nechutná mi to."

"To je dost nevýhodné." kývl a hned na to se začal smát. "Dělej, kopni to do sebe." zapálil si trávu. Měl pravdu, nechci tu být tak dlouho. Rychle jsem to vypil a hned na to to zapil vodou. Teda myslel jsem si, že je to voda. Ale rozhodně jsem se spletl.

"Bože, co to je!?" odložil jsem prázdnou skleničku zpět na stůl.

"Vodka." uchechtl se. "Neříkal jsi, že jen jednu skleničku?" propukl v smích.

"Já myslel, že je to voda..." pálilo mě v krku. Chuť byla příšerná.

"Těsně vedle, blonďáčku." mrkl na mě a zase si potáhl.

"Hezky to voní." poznamenal jsem, nacož mi věnoval pohled. "Je to tráva?" zamračil jsem se. Na jeho tváří se objevil uchvácený úšklebek. Vyfoukl kouř na mě a já si přičichl. Vážně to má nádhernou vůni.

"Jo, tráva." přikývl. "Chceš zkusit?" nabídl mi. Možná... Asi jsem chtěl. Ale nemohl jsem si to dovolit.

"Ne." skousl jsem si spodní ret a naléhavě kýval hlavou z leva do prava.

"Nevypadáš moc přesvědčivě..." zamyslel se. Po chvíli si sedl vedle mě a stále úmyslně vydechoval kouř mým směrem. "Jsi si jistý? Už deset minut tu čicháš to, co já vydechuju." uchechtl se.

"Nemůžu."

"Vážně?"

"Jo."

"Tak něco zkusíme..."