~21~

3K 240 22
                                    

Nadechnu se a vyrazím ke stolu, Jungkook na mě ještě šeptne, že jsou zakázané dotyky, jo, od něj to sedí, ale nevadí mi to. Začnu se hrozně potit, když se strýc podívá mým směrem.


Polknu a opatrně se posadím naproti strýce. Nevypadá, že je v náladě, ale to asi nikdy, stejně se divím, že sem přišel, určitě ale nepřichází s tím, jak moc mu chybím, to jistě ne.

„Um...a-ahoj." špitnu a nervózně se pousměju, i když mu muselo dojít, že k tomuhle úsměvu jsem se těžce donutil.

„No nazdar." vyjde z něj nepříjemným chraplákem. Složí ruce na stole a povzdechne si.

„Nuže, k tomu, proč jsem tady. Byl jsem propuštěn z nemocnice a první zpráva, kterou se dozvím je tak, že je můj synovec ve vězení kvůli posprejovanému vlaku. První jsem tomu nevěřil, nebo spíš jsem doufal, že je to žert, ale teď vidím, že jsi opravdu tady, že jsi opravdu pošpinil rodinu Kimových." Ironicky se zasměju a projedu si ho pohledem.

„JÁ pošpinil rodinu? A to říká ten, který skončil v nemocnici kvůli alkoholu?"

„Pořád lepší skončit na měsíc v nemocnici než na rok v base." sykne skrz zatnuté zuby.

„Proč jsi přišel? Jen proto, abys mi tady nadal? Co si tím vůbec snažíš dokázat? Asi ti jen prostě vadí, že nemáš komu rozkazovat, když jsem mimo tvůj bejvák." Strýc práskne do stolu, až se leknu. Všichni se na nás otočí, ale poté se dál věnují sami sobě.

„Nevyskakuj si, nehraj si na drsňáka, kdyby tady okolo nebyli poldové, byl bys posraný z toho, abych ti náhodou nedal přes hubu a věř, že po tomhle bys dostal a pěkně.

„Nechceš raději jít?" špitnu naštvaně a snažím se zadržet slzy, které mě pálí v očích.

„Nechci, ještě jsem se nedostal k tomu, co jsem ti chtěl." odkašle si a čeká, jestli mu zase neskočím do řeči, ale já raději mlčím.

„Chtěl jsem ti říct, že se budu stěhovat. Tvůj děda umřel, ale to tě nemusí trápit, neznáš ho, každopádně jsem po něm podědil byt a vše, co je v něm, takže během ještě tohoto měsíce odjedu do Daegu a na tebe čekat nebudu. Svůj starý byt prodám, takže zapomeň na to, že se vrátíš tam. Jsi dospělý a mě jsi akorát na obtíž, takže až vylezeš, postarej se o sebe, já už za tebe nehodlám nést žádnou zodpovědnost."

Takhle zpráva mě ranila. Nechtěl jsem to na sobě dát znát, takže jen sedím se sklopenou hlavou a pokukuju po strýci, jak se zvedá ze židle a odchází k východu. Nemám síly na to, abych se zvedl a odešel taky, jen tam dál sedím a zadržuju pláč. Nejde mi to, pár slziček mi uteče.

Vážně mi právě oznámil, že jsem bezdomovec? Prostě se na mě vykašlal a v klidu si mě opustí, co jiného ale čekat. Těch slz mi začne utíkat o něco víc, schovám obličej do dlaní a tiše i zavzlykám, nedokážu to v sobě déle držet.

Na svých zádech ucítím horkou dlaň, je mi jasné, komu patří, ale obličej nechávám v dlaních.

„Taehyungu...pojď, odvedu tě zpátky, už tady nemáš co dělat, když jste skončili..." jeho hlas je tak líbezný a uklidňující, ale moji raněnou dušičku uklidnit nedokáže. Pomalu vstanu, ale nedívám se na něj, schovávám svůj uslzený obličej a sám mířím směrem, odkud jsme sem přišli, skoro se nenechám, aby mě Jungkook vedl, spěchám k sobě do cely, chci si lehnout na postel a vybrečet se, ale na chodbě mě Jungkook zastaví a zatáhne do svého kumbálu.

Zavře dveře a pevně mě obejme. Tohle mě dorazí, rozpláču se ještě víc. Začnou ze mě vycházet pronikavé vzlyky, které neznají konce.

„Jung-koo-ku...o-on mi ř-říkal, že-..."

„Pššš, já vím, slyšel jsem vás. Mrzí mě, jak se k tobě zachoval, ale vykašli se na něj, nestojí ti za nic, ani za ty slzy, možná to tak bude lepší." Pohladí mě po zádech, přitom mě k sobě pevně tiskne a nepouští. Zabořím svůj obličej do jeho jamky mezi ramenem a krkem a nadechnu se jeho krásné vůně.

„Je to lepší? Nebo chceš čokoládu? Mám jí tady ještě dostatek." Zasměje se a já s ním. Utřu si slzy a zakroutím hlavou.

„Nechci čokoládu, už...je mi líp, jen jsem se potřeboval vybrečet. Díky." Jungkook mě pohladí po tváři a setře mi poslední slzičky.

„Jo, u mě budou vždy dveře otevřené, mm? A už nebuď smutný, však se to nějak vyřeší, ale teď máš tady mě a mnoho dalších okolo sebe, kteří tě vždy podpoří."     

You're in Trouble (Taekook/Vkook) CZWhere stories live. Discover now