75.

412 64 1
                                    

Narazil jsi mě na stěnu a dožadoval ses odpovědi. Pořád jsi ječel, jako smyslů zbavený... No tak dělej, řekni, Monty, řekni, jak by ses cítil, kdybys dokázal milovat jediného člověka na světě, ale ten člověk, každý pohled do jeho očí by ti připomínal to nejhorší, co jsi kdy v životě udělal?

Jak by ses cítil?

Neodpověděl jsem, to je pravda. Ale nejspíš za to mohl fakt, že jsem jednoduše netušil co. Poprvé v životě mě někdo miloval, ale místo, abych cítil totální klid a radost a další věci, které v takovém momentu lidé obvykle cítí, já byl najednou plný výčitek.

Řekl jsi to tak, jako bych za to všechno mohl já. Uvrhl jsem na tebe prokletí a ty s ním teď musíš žít.

A tvůj stisk zesílil.

To bolí, dostal jsem ze sebe a odstrčil tě. Naštvaný, že to všechno házíš na mě. A jestli jsem ti v afektu něco hnusného vyštěkl do obličeje, ne...

Mrzí mě to všechno. Že teď sedím v prázdném pokoji a slyším jen tikot hodin. Že jsi odešel se slovy je konec, Monty, bude to tak lepší. A že za to všechno může jen jedna podělaná písnička.

Dobrý pro tebeKde žijí příběhy. Začni objevovat